Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Námětem pro celovečerní filmový debut šestadvacetiletého režiséra Jana Hřebejka se stala stejnojmenná „pamětnická“ povídka Petra Šabacha z knihy "Jak potopit Austrálii". Originální muzikálová komedie je situována do Dejvic konce 50. let, žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu Internacional. Do světa rodičů, náruživě žijících všedními starostmi, aby zaplašili tíži doby, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ podporuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný pra-chuligán svým výstředním oblečením a vášní pro nezvyklé rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení – mládež je nadšena a rodiče si zoufají. I když svérázný prorok je nakonec zničen (podobně jako mnoho jiných, kteří ukázali cestu), pro generaci kluků znamená jeho zjevení klíčový obrat v jejich životě... Jan Hřebejk, inspirován Vlasy M. Formana, svou výpověď o 50. letech spojuje s výraznou videoklipovou stylizací. Základní dějová linie se zcela přirozeně rozvíjí i v písních a suverénně realizovaných tanečních číslech. Zásluhu na zdařilém výsledku má spolupráce kameramana Jana Malíře, choreografa Josefa Prouzy a autora písní Ivana Hlase. Vesměs přesně obsazeným hereckým představitelům dominují Jakub Špalek, Martin Dejdar a Josef Abrhám. Zdařilý muzikál příjemně překvapil a nadchl řady příznivců. Získal Českého lva za nejlepší film roku 1993. (Česká televize)

(více)

Recenze (363)

Radyo 

všechny recenze uživatele

Docela určitě jde o zajímavý počin, hlavně ovšem z důvodu, že od Starců na chmelu byl tohle snad první "regulérní" muzikál u nás natočený (a jednoznačně první porevoluční). Dá se říci, že se vlastně vyvedl nad očekávání, jelikož z mladých tvůrců s tímto žánrem neměl vlastní zkušenost asi nikdo, tudíž lze Jana Hřebejka pochválit. Samozřejmě se nevyvaroval některých chyb, ale základní atributy muzikálů (jednoduchý příběh, líbivé melodie a zajímavé taneční scény) se mu podařilo poměrně dobře dodržet. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Dovolím si začít tím, co mi obrovským způsobem vadilo. Že herci mají jiný hlas, když mluví a když zpívají čert vem. Ale že herci při zpěvu otvírají držku v jiný okamžik než jde text, přes to se přenést nezvládnu. Celkový příběh mě závratně neoslovil, pořád se to točí kolem toho stejného dokolečka kolem. Obsadit do hlavní role Dejdara? No, nevím. V mých očích je to herec vhodný tak maximálně do Comebacku a dalších podobných P(p)tákovin. Takže z věcí za zmínku stojících a zároveň zastupujících slovo KOMEDIE zůstalo pouze vysklené okno a ředěné pivo. Toto nechť jsou záležitosti, díky kterým se neuchýlím k odpadu, neb má k němu tento snímek sakra blízko. * ()

Reklama

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

úprimne.. Vôbec ma to nebavilo mám blízko k tejto hudbe som rád že sa film snažil vyobraziť dobu 50 rokov, ale je to stále iba muzikál filmový žáner ktorý naozaj nemám rád. čakal som od tohoto snímku oveľa viac. Sledovať ako tancuje a šaškuje Martin Dejdar mi príde nemiestne a pre mňa zvrátené.. toto nie pre mňa. Možno keby som to videl ako mladší.. ale to sa nestalo. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Zatímco v současnosti očividně prožíváme počátek úpadku Hřebejkovy invence, Šakalí léta jsou naopak plodem jeho filmařské adolescence – tenká dějová linie, průměrné songy, ucházející taneční čísla, strašlivý střih. Během sledování se mi bezděčně vybavil text písničky, kterou Hugh Laurie procítěně pěje v jednom z dílů A Bit of Fry & Laurie. Snad že texty v Šakalích letech jsou na této úrovni: A i když lidi říkaj ti, že tahle země má na mále, / všechno se dá vyřešit dobrým kopancem do p*dele. / V sametové botě noha železná / a když snad dojde k tomu, že kolem nikdo nestojí, / jen stoupněte si před zrcadlo a kopněte se do svojí. / Nakopali jsme p*del Grenadě, a Iráku jakbysmet, / nakopali jsme ozónové díře, ta nám to teď vrací zpět. / Nakopali jsme p*del rakovině, a AIDS bude další, věřte mi, / a globálnímu oteplení nakopeme s brýlemi. Potíž je v tom, že Fry & Laurie byli vtipní. Šakalové jenom vyjou. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Dejvice na sklonku 50. let. Rudé prapory a lampasáci. A odvážný porevoluční projekt, který širokému publiku představil veleúspěšné duo Hřebejk-Jarchovský. Šéf klukovské bandy do nelehké doby přináší nefalšovaný rokenrol. Tvůrci se obrazově vytáhli, stejně jako s propracovanou choreografií a pochopitelně hudbou. Herecky se pak opřeli o Josefa Abrháma a Martina Dejdara. Nepochybně se sešla spousta talentu a energie na jednom místě, možná jen tehdy chyběl někdo zkušenější, aby to celé krapet „lépe“ zabalil. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (41)

  • Taneční kreaci, které se říká „kačeří chůze“, kterou použil Bejby (Martin Dejdar) i „Kšanda“ (Jan Semotán) ve filmu, používali od třicátých let 20. století T-Bone Walker, Chuck Berry v padesátých a poté i Angus Young z ACDC v sedmdesátých letech. (Dinsberg)
  • Film je sice velmi oblíbený, ovšem z komerčního hlediska šlo zprvu o neúspěch. V roce 2004 se k tomu Jan Hřebejk pro časopis Premiere vyjádřil: "Ten film byl opravdu drahý a listek do kina stál tehdy v průměru dvacet šest korun. Navíc se nikam neprodal, protože to, co je na něm přitažlivé - hudba, text a a obsazení - v zahraničí nic neznamená. My bychom taky nešli na maďarský muzikál. Zábavný film nikdo nekoupí, protože lidé chodí na hollywoodské filmy, na národní kinematografii... a ti speciální diváci na umění." (NIRO)
  • V roce 1959 se hotel jmenoval Čedok. Název Internacionál dostal až v 70. letech. (10marty10)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Reklama

Reklama