Komunismus a síť
Communism and the Net or The End of Representative Democracy
Komunizmus a sieť alebo Koniec zastupiteľskej demokracie
Režie:
Karel VachekScénář:
Karel VachekKamera:
Karel SlachHrají:
Karel Vachek, Václav Havel (a.z.), Alexander Dubček (a.z.), Miloš Zeman (a.z.), Jan Palach (a.z.), Boris Hybner (a.z.), Pepa NosObsahy(1)
Poslední, téměř šestihodinový filmový román Karla Vachka hledá možnosti, jak učinit svět lepším místem k životu. Rozdělený do čtyř dílů prozkoumává současnou politiku, filozofii, náboženství i umění. Padesát let od Pražského jara a třicet od Sametové revoluce bilancuje společenský vývoj a vidí jedinou možnou budoucnost v přímé demokracii, kterou podle něj umožní propojení lidstva počítačovou sítí. Středobodem dění je sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, odkud autor pomyslně řídí svůj filmový vesmír a kam si po dvacet pět let své dosavadní pedagogické kariéry zval k disputacím a natáčel významné současníky i svoje studenty. Ti všichni procházejí filmem a společně upozorňují na mnohdy humorné paradoxy a rozpory doby. Zvláštní pozornost je věnována revolucím, počínaje cromwellovskou, které sice posunují lidstvo kupředu, ale za cenu násilí a zneužití ústředních myšlenek k mocenským ambicím jednotlivců. Tak je to i s komunismem, jenž Vachek osobně zažil a podává o tom svědectví. Vzpomíná na své mrtvé příbuzné a cituje své oblíbené knihy a filmy. Dojde i na ukázky z jeho minulých filmů, které dohromady tvoří nepřetržitý a navazující proud obrazů, ve kterém se napříč desetiletími a kontinenty mohou potkat reformní komunista Josef Smrkovský s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nebo výtvarník Marcel Duchamp s premiérem Andrejem Babišem. Nic není nemožné a busta Václava Havla posetá houbami se tak znovu vrací na mykologickou výstavu, odkud ji chtějí pořadatelé za každou cenu odstranit. Filozof Milan Hauser, ekonomka Ilona Švihlíková, básník Andrej Stankovič a desítky dalších osobností přijímají Vachkovu výzvu k dialogu, coby nejlepšímu nástroji myšlení. (Background Films)
(více)Videa (1)
Recenze (26)
Karel Vachek v nadživotní velikosti. Kinaři se filmu vyhýbali, takže musela stačit televize. Ta to dávala večer v den, kdy jsem vstával ráno ve 4:40 do práce. Každopádně se usínání nedostavilo a do ranních 1:55 jsem pozornost udržel (možná s výjimkou epilogu, kde už mi rozčtvrcená pantomima Borise Hybnera připadala dost nekonečná). Výborný kompilát Vachkovy tvorby, který by stálo za to vidět ještě několikrát opakovaně. Což bude nejspíš zase obtížné... ()
Byť měl Karel Vachek načteno víc než většina smrtelníků, ani on jako jednotlivec samozřejmě nemohl obsáhnout vše. Nelze ale než chovat hluboký respekt k u nás naprosto ojedinělému a sympatickému pokusu o pansofické prohlédnutí, táhnoucí se napříč celou jeho filmografií. Alibisticky zatím jen za čtyři, Tmář mi přišel údernější a s větším tahem na bránu. Tetralogií Malý kapitalista pak Vachek zanechal budoucím generacím unikátní vhled do klimatu české společnosti posledních dekád, který bude s odstupem zrát a získávat na hodnotě. ___ Intelektuální stimul over 9000. ()
Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie je kompaktním filosoficko-uměleckým dílem neustále lamentující s vystřikujícími Vachkovými myšlenkami, neustálým polemizováním nad hranou přímé demokracie jdoucí ruku v ruce s demokracií socialistickou a zastupitelskou (parlamentní) demokracií. S neustálými odkazy na Sokrata a Platóna, Kanta a Nietzscheho, umělecká díla, tvůrce samotné a nadmíru současných i (tehdejších) komunistických politiků. V rámci pět a půl hodinové stopáže se to může zdát jako divnozměť plná jmen a referencí, ovšem monstrózní délka jí pouze přikrmuje na kvalitě a počáteční marast se začíná chytat do souvislostí a začíná prohlubovat dnešním moderním dějinám jistý kontext, zajímá se o stav dnešního člověka, o národ, a v čem tkví jeho současná nálada, z čeho vůbec pramení. Vachek má jasnou vizi a manipuluje člověka do fáze, kam on sám chce. Stejně jako s loutkami ve svém bytě si i on sám zahrává s divákem. A zároveň se nám předurčuje se svým názorem a následně ho v dalších scénách zboří a nahlíží na sebe sama s velmi distancovaným kritickým okem. Revoluce v devětaosmdesátém je zde vnímána jako subjekt bez názoru a snaží se ji hodnotit za pomocí historiků i konspiračních teoretiků. A jak sám říká - revoluce byla v šestaosmdesátém, rok devětaosmdesátý byl důsledek. V rámci necelých šesti hodin se dílo neboří a po vzoru - pro Vachka toho blbého - Muchy vytváří enormní výtvarně-filmovou koláž, jakousi Novočeskou epopej. Protože svět, ve kterém žijeme, není jako dřív a všemu nyní musíme dávat přídomek nové, či moderní. Vachek je tím největším filmovým filosofem, který zde v Česku, či snad i v Evropě (nebo na světě) byl. ()
Vachek si ide svoje i vo finálnom Opus Magnum. Ťažko znesiteľnú dĺžku - po Tarrovom Satanskom Tangu ide o 2. najdlhší film, ktorý som dal v jednom kuse - vyrovnáva interesantný obsah a obrazovo - slovné prepojenia. Režisér sa kus posúva, nechá zaznieť i kritické vyjadrenia na jednu z jeho ikôn - Dubčeka. Nedotknuteľní ostávajú filozof Klíma, politik Beneš i s jeho závlačkami (v skutočnosti jeho zdržanlivosť a zdanlivá zbabelosť ozaj uchránili územie i životy ľudí v Č-SR) a Hašek. Prestrihy doterajších filmov, náhle vznikajúce významové odtiene, doplnenie hesiel do obrazu, miestami dĺžkou ponechania len ťažko čitateľné. Vnútorný smiech sa dostavuje. I pri paradoxných spojeniach, akým je napríklad prepojenie navzájom zdanlivo nespojiteľného. Príkladom je pantomíma pána Hybnera. Obraz je rozštvorcovaný, popri hre sa v štvrtine obrazu sem-tam objavia zábery ošetrovania druhej samo upálenej obete po roku 1968, kde sú aj detailne ukázané popáleniny a hrozivé pľuzgiere po celom tele, vrátane popálenín pohlavného údu. Ako varovanie pred podobným jednaním max účinné. Miestami je režisérova samovrava únavne repetitívna. Úvahy ekonómky Švihlíkovej majú niečo do seba, no jej tón majiteľky výlučnej pravdy prekáža. Pri pesničke Jima Čerta je uvedená lož, že bol eštébák, ale neudával. Čertovu tvorbu môžem, on ale preukázateľne pár ľudí za prachy potopil. Bol Vachkovi treba tento nezmyselne falošný bullshit, obhajujúci jeho hudobného favorita? Nie. Toľko k výhradám, preto 75%. Vachek verí zosieťovaniu spoločnosti. Poznámka: Americký anarchista Hakim Bey pred sieťami varuje (radí využívať sieťové diery). Cieľ majú zhodný: zbaviť sa dnešného systému falošnej reklamokracie - systému zastupiteľskej korporátno mafiánskej demokracie. V tomto zmysle som veľmi rád (ha-ha), že film podporili oficiálne vládne umelecké grantové schémy. Z Čiech aj Slovenska. Český Státní fond kinematografie a slovenský Audiovizuálny fond. ()
Mnoho neotřelých myšlenek, postřehů, bonmotů archivních záběrů. Vyloženě slastná je scéna dialogu "když dáte kultury dohromady, musíte mít v New Yorku 20 dolarů v kapse, kdyby vás někdo přepadl. Musíte vědět do který ulice jo a do který ne. V Paříži ne, ale jsou tu čtvrtě černých a arabů, do kterých taky ne. Míchat se to má jinak. Jít se obohatit a vrátit se domu obohatit svou kulturu. Kultury se míchaj a je zle", načež účastník workshopu z ciziny oponoval "Nechtěl bych žít v Paříži v 1.,2.,3. obvodu, chtěl bych žít ve 20., kde žijí všichni emigranti", načež dostal odpověď "když se vám tam líbí, ale policie tam radši nejezdí. Já to vidím ty směsy je víc problémů, než když směsy nejsou". Pobavil mě také třeba Milan Knížák na České televizi, když řekl "Merkelová je novodobý Hitler v sukních, buduje novou třetí říši", načež mu moderátor řekl "to nemůžete říkat, tohle nemůžeme odvysílat" A Knížák kontroval "proč ne, můžu říkat co chci, přijede německá policie a dá mi pouta?" Celá civilizace opravdu vidí na těch věžích jako Sokrates a na těch, co ho donutili vypít ten Bolehlav. Líbil se mi také popis naší společnosti jako reklamokracie. A trefně to vyzvihla ekonomka Vysokén školy ekonomické Ilona Švihlíková kdyz rika, ze jen 2% financnich toku globalnich penez ma spojitost se zbozim a sluzbama a ten zbytek obrovsjej v radu bilionu dolaru zadna hodnota se nevytvari,ale to je to nejziskovejsi.Mimochodem to nejvic rika o nasem svete.Danove raje velmi casto slouzi k financovani kriminalni cinnosti.Ty nejfrekventovanehsi financni raje patri pod britskou jurisdikci.Britsky Panensky ostrovy a Kajmansky ostrovy.Kdyz se podivate na EU,nejvyznacnejsi danovy raj je Lucembursko,ze jo.Kdo udelal z Lucemburska danovy raj? Jisty pan Juncker,ktery je dneska predseda Evropsky komise.Ren priblem je,ze ti co nam vladnou jsou primo zainteresovani na tom,aby to nefungovalo rika Svihlikova. K vidění na dafilms.cz ()
Galerie (13)
Photo © Background Films
Související novinky
Zemřel dokumentarista Karel Vachek
Ve věku 80 let včera v odpoledních hodinách zemřel český tvůrce dokumentárních filmů a pedagog FAMU, Karel Vachek. Smutnou zprávu médiím předala děkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických… (více)
Reklama