Mlha v srpnu

Program T4 je dostatečně známý i dostatečně zmapovaný, ale on je docela rozdíl si o tom něco přečíst a pak se na to podívat, ačkoliv se jedná "jen" o film. Teprve pak na člověka dolehne ta šílenost nacistického počínání a to jsem toho názoru, že tady byli Němci ještě střídmí. Předně je třeba říct, že to bylo od všech zúčastněných úžasně zahrané, což platí především pro dětské herce. Díky tomu si k pacientům divák za krátkou dobu vybuduje vazbu a pak dost těžce nese její násilné zpřetrhání. Navíc to Wessel podává tak, že to nezavání citovým vydíráním. Sebastian Koch jako ředitel ústavu pak byl přesně tím správně zvráceným bastardem, který v jednu chvíli s dětmi dováděl a vzápětí je škrtnutím pera poslal na smrt. Bavila mě i krátce zmíněná církevní linka, která navozovala otázku, zda mají být představitelé kléru či řádů přítomni v ústavech i přesto, že vědí, co se tam děje. Tohle téma by si zasloužilo samostatný film. No a závěrečné titulky ukázaly, že svět začal bláznit už krátce po válce a nejde jen o směšné tresty pro lékaře a sestry. Další film, který je tak moc dobrý, že už ho nechci nikdy vidět. 90% (23.04.2017)

Další dobrý německý film, střílející do vlastních řad. V době Hitlerovy vlády byli v Německu usmrcováni tělesně a duševně postižení lidé, aby se tzv. očistila rasa. Mezi ně se někdy dostali i lidé zcela zdraví, ale buď byli úplní sirotci nebo patřili k tzv. méněcenným rasám. Ernst, který se do takovéhoto ústavu dostane, sice má otce, ale patří mezi Jeniše (bílé Cikány). Jenišové jsou většinou kočovníci a absence trvalého bydliště byla také důvodem pobytu dětí v ústavu a experimentů na nich. Film určitě stojí za shlédnutí. (28.03.2017)

Díky tomuto filmu vím, kdo to jsou Jenišové. A i z takovýchto důvodů je dobré sem tam nějaký film zkouknout. Samozřejmě je lepší podívat se do encyklopedie nebo na internet. To jsem ale udělal až potom, prostě bez tohoto filmu bych klíčové slovo „Jeniš“ vůbec neznal. K filmu: ten nám odkrývá kus hnusné nacistické ideologie a jejích barbarských činů. Co k tomu víc dodat? Být rád, že je to už za námi a hlavně vzít si ponaučení, aby se podobné nelidskosti již neopakovaly. (11.08.2018)

Hodně silný drama z kterýho se dalo vyždímat asi ještě něco málo víc ale nemůžu si pomoct. Při některých scénách mi při pomyšlení, že se tohle opravdu dělo mrazilo v zádech. A proto nemůžu jinak než dát plnej počet hvězd. Dodatek: Po dokoukání a přečtení pár zdejších komentářů kde minimálně dva odkazují na dánský film Der kommen en dag(2016) jsem koukl i na tenhle film a přijde mi to jako srovnávat jablka a hrušky. Ale budiž pokud bych tedy tyhle dva filmy měl srovnávat tak u mě jasně vítězí Fog in August. A důvod je jednoduchej. Filmů o eutanáziích v dětských zařízeních není mnoho(alespoň já jsem jich moc neviděl) kdežto filmů kde se chlapci musí vypořádat s krutým zacházením jako je tomu v případě filmu Der kommen en dag je daleko víc a myslím si, že i daleko lepších. (29.08.2023)

Zasazení děje do nacistické léčebny s hrozivými metodami zní velice lákavě, ale nenechte se zmást - Mlha v srpnu má svou komorností a orientací na kladné i záporné postavy mnohem blíže k Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jen tady vystupují dětští protagonisté, kteří se chovají jako uvědomělí dospělí, a nacisté nenahánějí hrůzu ani morální odpor, naopak je nám jich chvílemi téměř líto (Sebastian Koch je totiž za každých okolností alespoň trochu sympatický a Henriette Confurius je neskutečně krásná, vskutku andělská mrcha). Emocionálního ani fyzického naturalismu se bohužel nedočkáme, tohle je pouze pěkně natočená slátanina filmů z psychiatrického oddělení, která nedokáže zužitkovat svůj palčivý historický podtext tak, aby se na ní ve fanouškovských éterech někdy nahlas vzpomínalo... 55% (21.04.2017)