Poraž ďábla

Takze zase na rozdiel od pritomnych mentalov furt odmietam byt namako z Hampryho Bogarta. Film je to nudny, tempo nema. Kulisy su dobre, ale tempo je hrozne nudne a dialogy su nepocuvatelne. Vsimol som si akurat nadhernu Jennyfer Jones /Sklenene peklo/ a Gynu Lollobrygydu. Ale ani tieto dve vyborne herecky uz nedokazali film zachranit. Pre mna jeden z najslabsich filmov rezisera Johna Hustona /Treasure of Sierra Madre, Maltese Falcon, Moby Dick 1956/. 10 % (12.03.2016)

[2,5*]     "I was an orphan until I was 20 and then a rich and beautiful lady adopted me."     Dobrodružná komédia, v ktorej nie je ani poriadne dobrodružstvo (okrem krátkeho úseku na lodi) a ani poriadny humor (ak aj nejaký sem-tam je, tak len taký prízemný). Čoho je tu naopak nadbytok, je množstvo prázdnych rečí o ničom - film je neskutočne urozprávaný. Hoci v ňom hraje množstvo známych hercov, ich postavy sú väčšinou dosť trápne - mrmlajúci Humphrey Bogart, vyslovene trápna rola Giny Lollobrigidy s hlúpym účesom (pre mňa veľké sklamanie), snáď jediná celkom milá postava je inteligentná blondínka s veľkou fantáziou (Jennifer Jones). Môžem povedať, že Johna Hustona som v tejto banálnej a povrchnej záležitosti vôbec nespoznával a určite ide najslabší film, ktorý som od neho videl. A nejde mi do hlavy, z akého dôvodu bol zaradený medzi "1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete". (09.06.2022)

Obstojný scénář (děj bez větších událostí, ale plno skvělých hlášek a jemného slovního humoru). Rozpadat se (resp. klišovatět) začal až ke konci. Klasicky melancholický, mužný a charismatický Bogart. Čtveřice zloduchů, kteří tak vypadají už na první pohled. "Jakoby (herci) byli placení za to, že se na plátně baví." /// Harry, we must beware of these men. They are desperate characters. - What makes you say that? - Not one of them looked at my legs! /// Time. What is time? Swiss manufacture it. French hoard it. Italians squander it. Americans say it is money. Hindus say it does not exist. Do you know what I say? I say time is a crook. ~~~ 79% (10.08.2013)

Aneb jak jsme se s (M)írou krásně prospali v Artu. Dávat filmy od desíti večer je přeci jen hazard, se kterým si neporadil ani stárnoucí (až sešlý) Bogart, nevýrazná Lollobrigida, a dokonce ani můj oblíbenec již od Mad Love Peter Lorre. Potěšil snad jedině Brit Robert Morley, na jehož jméno jsem úporně mezi klimbáním vzpomínal (nakonec neúspěšně). Další iritace, protože tohoto představitele dominantních rolí ze své procházky po britských archívech přeci dobře znám. Být to v lidštější dobu, možná i za tři. Visions of Light 2012, kino Art, Brno. (03.11.2012)

Není to až tak výrazný film v Bogartově kariéře, ale vyniká právě tím, že je tu Humphrey a další skvělí herci. Vidět kdekoli Petera Lorra je prostě radost. Ta jeho tvář je taková přátelská, i když tedy většinou hraje šmejdy. Tohle je prostě parádně obsazený film, kde opravdu tolik nejde o to, co se děje, ale kdo to prožívá. (02.12.2014)