Reklama

Reklama

Spřízněni volbou

  • USA Elective Affinities
všechny plakáty
TV spot

VOD (1)

Obsahy(1)

Velmi otevřené svědectví o horečnaté politické atmosféře pražského jara a volbě generála Ludvíka Svobody prezidentem ČSSR vzniklo v krátkém období zrušené cenzury, která definitivně padla až s listopadovými událostmi roku 1989... Mladý filmový režisér Karel Vachek učinil na jaře roku 1968 v socialistickém Československu bezprecedentní čin. S 16mm ruční kamerou Eclair propojenou s magnetofonem pronikl přímo do politických kuloárů a bezprostředně (a někdy dokonce bez vědomí zúčastněných) zachytil bouřlivou atmosféru „Pražského jara“ v době čtrnácti dnů mezi abdikací Antonína Novotného a volbou nového československého prezidenta. Z natáčení vzešlo více než 6 hodin hrubého záznamu, z něhož režisér bez prosazování vlastního stanoviska či komentáře sestavil jedinečný obraz politického uvolnění. Vrcholní představitelé reformované komunistické strany jsou ve filmu často zachycováni při soukromých hovorech či v běžných situacích, což posiluje mnohotvárné působení sondy do vrcholné politiky v době jejího horečnatého přerodu. Před filmaři se rozvíjelo komplikované drama, do něhož nezasahovali a ani se nesnažili vkládat zachycované situace do faktických souvislostí. Film Spřízněni volbou tak poskytuje otevřený prostor pro vnímání stěžejního období naší novodobé historie, jenž z historického odstupu rovněž umožňuje vnést do autentického svědectví nové perspektivy. Tak bezprostřední a otevřené dílo mohlo vzniknout bez dohledu cenzurních orgánů, které skutečně byly během několika měsíců v roce 1968 vyřazeny z provozu. Po srpnových událostech se však centrálně řízená cenzura v plné síle vrátila a vytratila se až s pádem socialistického režimu. Konec cenzury je spjat s 27. listopadem roku 1989. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (32)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Pět hvězdiček jen(!) za tu dobovou autenticitu, i když bezprostřední ty výlevy našich vládnoucích straníků samozřejmě taky moc nebyly, neboť soudruzi a soudružky moc dobře byli si vědomi, že jsou pod >dozorem< hromadných sdělovacích prostředků (dnes médií, že...) a doba přece byla doslova oplodněna slůvkem "PROGRESIVNÍ"... Jak vtipně kdosi mezi řečí doplnil a historie nakonec i dokázala - z progrese stala se brzo PARALÝZA. Na politický syfilis zašla pak většina ze zde prezentovaných "funkcionářů", někteří jako oběti a někteří jako strůjci následné pookupační normalizace. Tenkrát na jaře ovšem hrála se jiná hra a všichni mohli náhle VŠE, ALE JEN TO, CO STRANA DOVOLÍ. A o tom je i tento vzývaný Vachkův >dokument< jako odraz doby a opojné hry na >svobodu slova< v té době krátce až neuvěřitelně otevřených a necenzurovaných médií. Tak aspoň že tak... - - - - - (poprvé viděno kdysi dávno v dobách těsně polistopadových, znovu pak 7.4.2008 v ČT, komentář zde jako čtvrtý - 8.4.2008) ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Pustili jsme si s prostředním dítětem (politicky uvědomělá skoro17ka) pro trochu historického kontextu v kocovině finálového večera té letošní prezidentské volby – bez pár měsíců přesně po 50 letech, jak mi došlo až dodatečně. Úplně ideální výběr to ale nebyl, ten film s odstupem doby hodně doplácí na to, že počítá se znalostí kontextu, událostí a tváří, má sice zásluhu za uvedení stylu direct cinema do našich luhů a hájů, ale za jeho zjednodušení na doktrínu „zaznamenávat v reálných proporcích, nezasahovat, nekomentovat, nemanipulovat“ platí tím, že sám o sobě na celé té poměrně velké ploše nepředává o mnoho víc než povšechnou atmosféru doby s iluzí autenticity (iluzí vzhledem k aktéry neustále reflektované přítomnosti kamery a mikrofonu). Když si vzpomenu, co ze stejné techniky a stejných metod (ovšem bez alibistického odvrhnutí možnosti podstatnějších střihových zásahů) dokázal dávno před Vachkem vytřískat třeba Pennebaker… — Mimochodem, Kubiška s Janžurkou jsou tady na ČSFD uvedené v obsazení omylem; ta slavná scéna s předáváním kytek Dubčekovi a zapomenutým talismanem ve Spřízněných volbou není, pochází myslím z nějakého dobového filmového týdeníku. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Vachkovo nejslavnější a nejoceňovanější dílo (s aluzí na slavný Goethův román v názvu...tady jde však o volbu nového prezidenta po abdikaci Novotného - z těch několika kandidátů (ministr lesního a vodního hospodářství Lenártovy vlády Josef Smrkovský, ministr školství a kultury téže vlády Čestmír Císař, germanista a přední kafkolog Eduard Goldstücker...) došlo nakonec symbolicky k zvolení toho nejhoršího - generála Svobody), černobílý takřka interní dokument o atmosféře uvnitř reformního vedení Komunistické strany Československa ve stěžejním období roku 1968...ale vlastně o atmosféře v celé společnosti - příznačně působí scény z Václavského náměstí, kde se neznámý tribun lidu doslova opájí omamnou sílou svobody slova...a dav zatím na projíždějící tramvaje maluje křídou hesla... Nahrubo sestříhaný snímek autentických materiálů, které Karel Vachek se svým štábem pořídil v těsné blízkosti inkriminovaných funkcionářů strany a který má (i bez hudby a komentáře) silnější výpovědní hodnotu než většina stylizovaných dokumentů z té doby... (z armádní omezenosti a dogmatických vzorců myšlení nového prezidenta generála Svobody jde hrůza, naproti tomu doslova dýchá síla charizmatu ekonoma prof. Oty Šika...o ministru Josefu Smrkovském nemluvě...sofistikovaný JUDr. Gustáv Husák mluvící plynně česky...doslova sálavá bodrost Alexandra Dubčeka...to všechno se z tohohle unikátního dokumentu Karla Vachka dočtete mezi řádky...) Nejsilnější poselství ale Vachkův dokument nese ve své mýtoborné rovině - ,,zlatá" šedesátá léta nebyla zas až tak zlatá, spíše jen nazlátlá, ale úplně nejpřesněji vlastně taková šedá... barvu vzácného kovu získala až přiživujíce se oním narativním mýtem... Podobné filmy: Pražské jaro 1968, Zmatek ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nebudu hodnotit technickou kvalitu, ale jako vtípek bych označila úvodní informaci tvůrců o tom, jak šestnáctku připojili k magneťáku synchronizačním káblíkem. Budiž. Hodnotných informací jsem v dokumentu potkala poskrovnu. Jedná se o hyperdokumentární nudu. Přijde mi to, jakoby tvůrci šmírovali politiky na záchodě. Ano, je to velmi intimní, je to mimořádně dokumentární, zřejmě to něco vypovídá o daných politicích a asi nikoho nepřekvapí, že se nedozví žádnou myšlenku, natož hlubokou. Tenhle film si hraje na křišťálově čistou dokumentaristickou práci, ale hodnota informací je srovnatelná s těmi výše zmiňovanými. Snad jediná zajímavá je tehdejší atmosféra, kdy se lidé hromadně zajímali o politiku. Tu se částečně tvůrcům podařilo zachytit. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Unikátní dokument mapující události Pražského jara vrcholící zvolením Ludvíka Svobody do funkce prezidenta ČSSR. Jedinečnost dokumentu tkví zejména v autentických rozhovorech tehdejších funkcionářů a zachycení celkové uvolněné atmosféry březnových dnů. Nebýt následného srpnového zásahu vojsk Varšavské smlouvy a následné normalizace, mohla by se budoucnost Československa vyvíjet jednoznačně lepším a svobodnějším směrem. Toť ovšem otázka, která už zůstane nezodpovězena. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (2)

  • Dokument byl natočen u nás do té doby nezvyklou metodou cinema direct. S malým štábém natočil Vachek na 16mm kameru Eclair s kontaktním zvukem přes šest hodin materiálu, který po sestřihu a překopírování na 35mm poskytl nebývale autentický pohled. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)

Související novinky

Zemřel dokumentarista Karel Vachek

Zemřel dokumentarista Karel Vachek

23.12.2020

Ve věku 80 let včera v odpoledních hodinách zemřel český tvůrce dokumentárních filmů a pedagog FAMU, Karel Vachek. Smutnou zprávu médiím předala děkanka Filmové a televizní fakulty Akademie múzických… (více)

Reklama

Reklama