2010: Druhá vesmírná odysea

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Mějte mne za neznaboha a ignoranta, ale se vší úctou ke Kubrickově první odysee, ta druhá mi přišla povedenější. Samozřejmě, že po shlédnutí té druhé mám jiný náhled i na tu první a obě tvoří kompaktní celek. Peter Hyams, ač jinak vcelku průměrný režisér, dokázal, že když máte prostředky, dobré ovzduší a zahrají vám herci, můžete natočit přijemný film. Dokonce jsem si všiml i Jana Třísky, který hrál, jak jinak, než Rusa. (30.05.2008)

Další z řady filmů, které nenaplňují očekávání po přečtení knižní předlohy. I když film sám o sobě není vůbec špatný hodnocení musím uspůsobit očekávání. I když vím, že celá kniha nikdy nejde věrně převyprávět na plátno, tak si myslím, že scénárista se měl přeci jen více držet knihy. Jo a titulek Timesů je skvělý!!! (09.07.2005)

Není sice zdaleka tak dokonalá, zvláštní, jedinečná a úchvatná jako 2001, ale přesto jde o velmi nadprůměrnou Sci-fi. Silný příběh z pera A.C.Clarka je znát, technické provedení filmu na výbornou, jen ta atmosféra co vytvořil Kubrick je zkrátka neopakovatelná. Pokud by se tenhle film pokoušel zopakovat jedinečnost jedničky, mohlo to dopadnout velice špatně. Já dávám 80% PS: Koukám na ruské kosmonauty a říkám si, že ten chlápek takhle z profilu vypadá jak Tříska...kosmonaut se otočí a hele...je to tříska :D Další film kde na mě nečekaně vykouknul. (12.04.2008)

Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* (22.06.2012)