(Ne)obyčejný kluk

Láska Nebeská pro prvňáky. Extrémně cukrkandlová vypalovačka, kde je tak pětina scén navíc, nebo zbytečně delších než by měly být a má to celé galapředstavení končit asi tak o půl hodiny dřív, ale jinak je to ultra-pozitivní bomba, která se zjeví z nenadaní a překvapuje svojí odlehčeností a nenuceným humorem, takže nezbývá než valit oči. Julia Roberts předvádí její nejlepší herecký výkon za posledních několik let a Jacob Tremblay ukazuje, že je velký talent. Přeslazené a americké až na půdu, ale zároveň upřimné a procítěné. Skvělé školské etudy New Yorského předměstí a jedné jeho middle-class rodinky. (03.03.2018)

Wonder je vlastně prototyp dokonalého dramatu. Kvalitní obsazení, příběh a příjemné poselství o rodinné lásce, krutosti i přátelství malých dětí a o tom, jaké je to být odlišný. Chytí za srdce, pobaví, rozbrečí i zaujme, co víc chtít. Ačkoliv vlastně vcelku obyčejné a ničím vyčnívající či extravagantní, výsledek dokáže pohladit po duši. (17.04.2022)

Je doslova osvěžující zajít si v roce 2018 na film s Julií Roberts. Tentokrát září v roli statečné maminky (medvědice). Matky desetiletého chlapečka, který se narodil s výraznou deformací obličeje. A který má konečně, v páté třídě, nastoupit do běžné školy. Jedná se o malý VELKÝ film, jemný, laskavý, lásky plný, dojemný a velmi silný. Ano, jedno oko nezůstalo suché, ale přesto nejde snímek označit za prvoplánovaný doják. To, že jsou děti kruté, všichni víme a přesto nás to pokaždé dostane... A malý Augií je úžasný! Miluju ho!!! Teď a navždy! A nebojte se, jestli ho uvidíte, taky budete. (21.02.2018)

Poutavé rodinné drama, která není pouhým příběhem o chlapci se znetvořeným obličejem, ale celkově příběhem o tom, že každá mince má dvě strany a to, jak se někdo chová, má svůj důvod, který nemusí být vždy na první pohled viditelný. Herecky je film perfektní, dokáže dojmout a mini příběhy vedlejších postav mi přišly jako dokonalý nápad. (23.01.2019)

"Proč jsem tak ošklivý?" Kluk s obličejovou vadou nastupuje do školy a setkává se s odporem a posměchem ze strany spolužáků. S dětmi je to těžší než s dospělými, protože se ještě neumí přetvařovat a jejich reakce jsou upřímné, ne vždy potěšujícím způsobem. Auggie se společně se sestrou, rodiči a novými kamarády vyrovnává s přístupem okolí - a všichni k tomu mají co říct. Styl vyprávění, který dal každému prostor, mě bavil - dokonce mě film oslovil spíše svými vztahy, než samotným hlavním hrdinou. Na rozdíl od většiny diváků jsem neměla pocit, že by ze mě tvůrci tlačili slzičky a tlačili na pilu - příběh je odvyprávěn s lehkostí, s jakou jen můžete natočit film o klukovi s vadou obličeje. (11.10.2019)