C'est arrivé près de chez vous

Průměr? Asi jo, bezvýznamný film, který patří mezi filmy o psychopatických zabijácích. Tohle bych nenatáčel ani já. Občas si říkám, že film bez znásilnění - v tomto případě vánoční znásilnění neexistuje. Nedávno jsem viděl Henry: Portét masového vraha. Úplně to samý, ale Henry je přece o něco lepší. V některých místech je to Záhada Blair Witch, vlastně to je Záhada Blair Witch, ale to už bych spoileroval. Zabiják nemá vůbec fantazii, pořád se zbavuje těl stejným způsobem a to už nikoho nezajímá. Je to prostě chlápek, který nemá rád poštáky. (04.04.2004)

Problémem tohohle snímku je nesoulad mezi autentičností dokumentárního filmu a nerealističností zápletky (jsou opravdu belgičtí policajti takoví diletanti?) a chováním postav. Ačkoliv je film ve svých všednodenních momentech zábavný (scéna v nemocnici, odmítnuté pozvání na mušle) a nepostrádá ani černý humor, je trochu těžší užívat si tenhle rozporuplný koncept fiktivního dokumentu po celou dobu stopáže. Každý druhý autentický okamžik je totiž vykoupen pocitem toho, že v podstatě jenom sledujeme divadýlko. Ten film obsahuje příliš momentů postrádajících realistickou motivaci účinkujících. To nám sice umožňuje se občas zasmát předváděnému násilí, ale nikoliv úplně od plných plic, protože černohumorné okamžiky přece jen nepostrádají punc dokumentárního vzezření. A celý tenhle zřetelný nesoulad nakonec způsobuje to, že dokumentovaný příběh sledujeme z přílišného nadhledu a se zjevnou lhostejností nad tím, jak to vlastně dopadne. (08.02.2015)

Díky dokumentární stylizaci a současně neobvykle veselém přístupu celého štábu prostém jakékoli etiky, který vrahovi asistuje při jeho řádění, jde o závažnou sondu do problému estetizace násilí. Co vše lze na plátně prezentovat, aniž by nás to morálně rozrušilo? Zdá se že cokoli. Právě proto, že se u tohoto filmu bavíme vražděním, o to více jsme tím pak znepokojeni. Nejexplicitnější vyobrazení nebezpečnosti povýšení estetiky nad etiku... byť je trochu nevyrovnaný, přesto velmi důležitý film. (22.05.2007)

Useless shit. Není to sonda do duše vraha, není to zpověď vraha a k velké škodě ani paradokumentární návod na zabíjení (ten nápad!). To, že je celý film točený ruční kamerou, bez hudby a s neherci, je sice moc hezké, ale pořád nevím, k čemu je to dobré. Má to snad vypovídat něco o stavu dnešní společnosti? _ edit: tak nakonec to do sebe přeci jen něco mělo, i když žádný dopad to ve mně nezanechalo. (25.08.2010)

Vrah je také člověk. Fiktivní dokument o životních slastech a strastech vraha. Otevírá své srdce filmovému štábu i divákovi. Poodkrývá fígle ve svém oboru, ale i vtahuje více a více štáb do svých obchodů. Jsou jako rodinní přátelé a přesto tam stále někde visí nad všemi strach ze smrti. Nepříjemné a syrové záběry na vraždění, které jsou denním chlebem pro pana vraha. Zvrácené, nenormální, ale přesto každý vrah má své rodiče, slaví narozeniny nebo má sny a tužby. Zajímavá perspektiva. (16.01.2022)