Ghostland

Pascal Laugier si pred 10 rokmi v podobe skvelých Martyrs nastavil latku vysoko a odvtedy sa mu akosi nedarí prekročiť svoj vlastný tieň. Nestalo sa tak ani v prípade Incident in a Ghostland, hoci sa v princípe nejedná o zlý horor. Laugierovi tu vyšiel jeden prekvapivý dejový zvrat a vydarila sa mu tiež jedna pomerne znepokojivo pôsobiaca scéna (magor vs. bábiky), to je však asi tak všetko, čo divákovi z Ghostlandu výraznejšie utkvie v pamäti a ostatok je iba tradičné (sub)žánrové klišé. (27.06.2018)

Po famóznom "Martyrs", spackal Pascal nijak mimoriadne výrazný, vraj thriller "The Tall Man", a tak moje očakávania v podobe "Ghostland-u", boli minimálne "nijaké". Titulok nezavádza, dokonca by som povedal, že je dokonalým vyobrazením toho, čo sa v tomto snímku odohráva. Rozoberať to však nebudem, lebo rovnako ako "ricci.s", aj Ja som názoru, že bez "spoilerovania" by to skrátka nešlo. Samotný snímok je voľne dostupný v ruskom jazyku, čiže tí, čo sa na ZŠ pred desiatkami rokov učili horšie ako ostatní, budú v menšej výhode ;) Čo sa filmu týka, ide skutočne o veľmi slušnú hororovú zábavu pre "dospelých", no rozmýšľam nad tým, čo také mimoriadne "Ghostland" ponúka, čo by som už predtým niekde nevidel. A viete čo? Na nič som neprišiel .. (01.05.2018)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Solidní materiál pro docenta Chocholouška. Ten už je ale po smrti a jeho místo v ústavu přebírá mladý psychiatr Vonásek, který pro svůj odpudivý vzhled nemá štěstí u opačného pohlaví. A nejvíc by se měly ženy mít na pozoru, jsou-li zahlceny lichotkami typu "jsi moje baby doll" nebo "ty jsi hezká jako panenka". Naprosto nevyzpytatelný a rozdílový režijní přístup dělá z tohoto filmu jeden z vrcholů žánru. Na brutalitu jsem z filmů zvyklý, takže tohle mě jen těžko překvapí, určitě jsou na skladě i zvrácenější kousky, ovšem Pascal Laugier má jiné přednosti. Umí dát příběhu nepředvídatelný vývoj, šílenou psycho hysterii, až je divák úplně mimo a je permanentně vystaven psycho nátlaku maniakálního režiséra. Už dlouho jsem se s něčím podobným nekonfrontoval. Ten po předchozí píčovině "o dlouhém kokotovi" přidal na obrátkách, upomenul se na svoje Mučedníky a cedil jeden šílený nájezd za druhým. A vše se v dobré obrátilo. K dispozici měl odpovídající hereckou sestavu, která dodala dokonale rozervaný zážitek. Mladší i starší verze sester Beth a Very jedou na plné obrátky. Crystal Reed je samozřejmě v popředí, další zajímavou je Taylor Hickson, mladší verze Very, která ještě před premiérou filmu zažalovala produkci za způsobený úraz na natáčení. Mírně fádní shledávám jen zakončení filmu, jinak režisér vše vybičoval na maximum. Spousta scén je tak originálně nepříjemná, až jsem natěšený na další režijní projekt režiséra, co umí diváka nemilosrdně poslat do blázince. Sledovat jeho filmy je skutečně o ztrátě duševního zdraví a psychické způsobilosti. 9/10 (30.06.2018)

Ty kokos, tak tohle byl pro jednou fakt intenzivní a nechutnej horor. Napětí se buduje svižně, události se dějí hodně rychle, hodně se tam řve a utíká. Nervy diváka jsou na pochodu a vysvobození přichází jen zřídka. Je tam teda podivným způsobem zakomponovaná hromada klišé a už trochu otravných hororových stereotypů (freak house, panenky, ice cream truck,..), ale je to zmáknuté neokoukaným a svěžím dojmem. A hlavně tu existuje i něco jako scénář. (30.06.2020)