Ghostland

„SVĚT JE STRAŠNÉ MÍSTO...“ /// Ty pičo! Hned vod začátku… frajer co čichne ke kundě a vokamžitě pozná, kdo je Barbína. Krásně mě mrazí… a často soustavně. Holčině slušně hrabe.. nebo tam fakt straší? Co je sen? Co skutečnost? Nejradši bych se taky probudil a sledoval nějakou pohodovou romantiku, třeba vo úspěšný spisovatelce hororů, která žije spokojenej rodinnej život. Ale zpátky k filmu… ten barák je zajímavej a to osazenstvo taky! Tenhle film voceněj (nebo spíš teda asi ne) všechny úchylný panenky Barbie, který čekaj na svýho Kena. Tohle se stát mně, tak vo tom napíšu! Teda kdyby mě to Chocoloušek dovolil. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v baráku, ze kterýho jsem vysraná. 2.) Často nevím, jestli bdím nebo spím. 3.) Thx za titule „Katru“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (23.06.2018)

Ty kokos, tak tohle byl pro jednou fakt intenzivní a nechutnej horor. Napětí se buduje svižně, události se dějí hodně rychle, hodně se tam řve a utíká. Nervy diváka jsou na pochodu a vysvobození přichází jen zřídka. Je tam teda podivným způsobem zakomponovaná hromada klišé a už trochu otravných hororových stereotypů (freak house, panenky, ice cream truck,..), ale je to zmáknuté neokoukaným a svěžím dojmem. A hlavně tu existuje i něco jako scénář. (30.06.2020)

Laugier se vrací s mučednicema, ale tentokrát je vyválel v Lovecraftovi a Tobe Hooperovi, jehož TEXAS CHAINSAW MASSACRE přiznal jako silnou inspiraci v rozhovorech. Bohužel ty snahy o přesah překombinovanými střihy mezi realitou a snem mate natolik, že je vám to vlastně jedno. Retardovaný Leatherface bez masky sice rád čichá ke kundám, což beru jako originální nápad, ale to jeho hekání je místy až nechtěně k smíchu. Chápu, že Laugier chce dostát svému jménu, ale méně je někdy lépe. (24.04.2021)

Psal jsem to už minule, ale musím to napsat znova. Laugier to má hrozně těžké, protože po Mučednících prostě nemůže točit "normální filmy", musí být vždy o kus víc meta, o kus víc progresivní, o kus víc subverzivní. Ani Ghostland nezapře až křečovitou snahu splnit všechny nároky, které kdyby nebyly naplněny, tak by Laugier prohrál - nároky, které jsou kladeny na málokoho dalšího. Kdyby ten film nebyl tak nesmírně zatížený a mohl se chvílemi nadechnout, tak by byl příjemnou, důmyslnou žánrovkou. Ale protože tou být nesmí, má poměrně málo manévrovacího pole. A končí jako mechanická a po první třetině i odhadnutelná snaha o nemožné. 3 a 1/2 (10.06.2018)

Pascal Laugier je originálny tvorca a dokazuje to ako v Martyrs, tak aj v Ghostland. Jeho filozofia však ide mimo mňa a aj napriek dobrému obsadeniu, scenáru a dobrým momentom ma film nebavil. Začiatok pre mňa vyzeral nádejne, no najmä v druhej polovici to začalo byť príliš chaotické a to ja nemám rád. Najhlbším nadšencom sa to pochopiteľne bude páčiť, ale pre mňa tieto filmy nie sú robené.. (25.07.2018)