The War of the Worlds
H.G. Wells' the War of the Worlds
The War of the Worlds
Režie:
Byron HaskinScénář:
Barré LyndonKamera:
George BarnesHudba:
Leith StevensHrají:
Gene Barry, Ann Robinson, Les Tremayne, Robert Cornthwaite, Sandro Giglio, Lewis Martin, Jack Kruschen, Ralph Dumke, Carolyn Jones, Cedric Hardwicke (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Tato mrazivá adaptace děsivého románu H. G. Wellse o invazi Marťanů, naplněná oscarovými speciálními efekty, přináší divoké vzrušení, žhavou akci a nepolevující napětí, které vám nedovolí vydechnout. Gene Barry (televizní Bat Masterson) a Ann Robinson (televizní seriál Fury) jsou jedni z lidí, které zaujala havárie objektu, připomínajícího meteor... až na to, že jeho posádka rozhodně nebyla přátelská. Útok na Zemi je v plném proudu a marťanské stroje – vznášející se nástroje destrukce ve tvaru "labutí” –, stejně krásné jako děsivé, si neúprosně klestí svou cestu zkázy. Válka světů, natočená v produkci George Pala (Když se světy srazí) a v režii Byrona Haskina (Ostrov pokladů), je obecně považována za jedno z nejlepších sci-fi všech dob a získala tři nominace na Oscara. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Na Válku Světů jsem se těšil jako malý kluk, a moje očekávání byla naplněna... Vizuální efekty jsou na svoji dobu úžasné, a i dnes poměrně dobře koukatelné. Herecké výkony - no dobrá, není to právě Shakespeare, ale na dobrý film to stačí. Co ale jednoznačně stojí za zvěčnění, je výborná hudba Leitha Stevense, která vám v jistých velice působivých scénách navodí pocit, že ti lidé mají proč být vyděšení... I když jsem si už kousíček literárního vzdělání doplnil, a mohl se nechat unášet strhujícím vylíčením paniky davů prchajících civilistů (kterou tak parádně vystihl Spielberg ve své filmové verzi), pořád nemám důvod snižovat hodnocení tohoto svého druhu legendárního kousku pod čtyři hvězdy - teď už jsou ale ovšem jenom za 70%. ()
║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $4,360,000║Tržby Celosvetovo $4,360,000▐ Invázia mimozemšťanov zo známej novely od H.G. Wellsa, má vykreslený dosť skľučujúci príbeh, len škoda že tvorcovia nedokážu z neho vyťažiť o niečo viac než musia. V tomto počine je aspoň zachytené ako také napätie, chaos, technická stránka a triky sa dajú zniesť, škoda občasnej lacnosti deja a naivného vystupovania hercov. Výhodou je samotná minutáž, lebo nedá možnosť nudiť sa, stále je na čo pozerať, aj keď je úroveň vyprávania príbehu kolísavá, nájde sa tu zopár dosť slušných momentiek. /65%/ ()
Nad všemi, kdo se zde pozastavují nad triky a v lepším případě je blahosklonně promíjejí "vzhledem k roku výroby", je potřeba se leda útrpně pousmát. Oscara za efekty film dostal zřejmě náhodou a z technicoloru rozluštíte kde co. No jasně. To jsem se zase jednou rozčílil... konkrétně triková stránka je totiž naprosto úchvatná a kromě samotného závěru, kde už šlo o příliš viditelné kulisy, by z fleku obstály i dnes. To s příběhem je to horší, už samotná Wellsova kniha je zastaralá, naivní a svým způsobem legrační, ale do padesátých let se hodil dokonale. Skvělá je i atmosféra, nevím, na kolik jde o zásluhu režisérovu či velmi dobrého hudebního podkresu, ale kolik filmů z roku 1953 dokáže udržet dnešního diváka v napětí nonstop po celých 85 minut? Výborný, i když (s pochopitelným ohledem na omezenou stopáž) místy zkratkovitý film, který je o třídu lepší než patetičtí Spielberg s Cruisem dohromady. ()
Být první polovina o něco vizuálně dynamičtější a psychologicky našlapanější, bylo by to za 4*. Nelze srovnávat se Spielbergovým remakem, ten mnohem intenzivněji odráží pocity zoufalství a hysterie tváří v tvář děsivému nepříteli, ale i tahle klasika zvládá velmi zručně vést pozornost na více dějových rovinách, které se v závěru slévají do depresivního zobrazení totálního chaosu a zoufalství. Přiznávám, že ve své době bych z toho asi pět dní nespal a zbytek měsíce propil, dnes už to bohužel ztrácí dech a chvílemi vyloženě pokulhává jak prostorovým rozložením scén, tak i jejich logikou. A rozhodně existují jiné soudobé sci-fi, které tenhle úpadek zatím nepostihl. 65% ()
Zde se mísí žel nepříjemně strnulý filmařský přístup s velmi ambiciózním tahem po vyprávění a pompézními scénami neomezujícími se na USA. Do pořádného áčka bohužel chybějí slušní herci, je to bída. Ale aspoň tam neotravuje skřet Cruise. Technicky, technologicky, logicky, teologicky je tenhle klasický Wellsův příběh na velmi slušné úrovni (pochopitelně na rok 1953). Venkoncem lepší pachuť v ústech po jeho skončení, než dosáhl Spielberg s verzí roku 2005. Potěšil Northrop YB-49. ()
Galerie (96)
Zajímavosti (24)
- Vzhľadom k faktu, že v roku 1953, keď film vznikol, sme ešte nevyslali žiadny satelit do vesmíru a naše znalosti slnečnej sústavy boli značne obmedzené, obsahuje film niektoré tvrdenia, ktoré veda vyvrátila. Tým najväčším je samozrejme fakt, že vyspelá mimozemská civilizácia na Zem prišla z Marsu, keďže dnes vieme, že žiadna takáto civilizácia neexistuje. V úvodnom monológu sa tiež hovorí, že Marťania zvažovali život na Jupiteri, Saturne, Uráne a Neptúne. Jupiter je dokonca zobrazený ako lávový svet a o Saturne je povedané, že jeho povrch je pokrytý hrubou vrstvou ľadu. Avšak tieto štyri planéty patria medzi plynné obry, ktoré nemajú kôru, hustá atmosféra prechádza rovno do plášťa. Vo výpočte planét navyše nie je uvedená Venuša, možno preto, že v tej dobe sme o nej ešte veľa nevedeli. (ČSFD)
- Marťanské válečné stroje měly být původně kráčející stativy, jak byly vyobrazeny v románu H.G. Wellse. (Marek06)
- Gene Barry (Dr. Clayton Forrester) později přiznal, že hraní ve filmu bylo velmi náročné, protože při natáčení svých scén nikdy neviděl marťanské lodě a musel slepě reagovat na záběry se speciálními efekty, které byly přidány později. (Marek06)
Související novinky
Hollywoodské hobby? Prznit klasiky
Filmaři v Hollywoodu se nejspíš rozhodli plýtvat všemi možnými zdroji na většinou nepotřebné a obvykle nepříliš kvalitní remaky. Ostatně co fungovalo už jednou (dvakrát atd.), bude fungovat o… (více)
Reklama