Blikající světla

Buď je to gangsterka maskovaná za pohodovou a až meditativní životní přestavbu... nebo je to naopak? Čtyři kriminálníci z Kodaně bůhví proč otvírají hospodu někde na vesnici. Skvěle zahrané charaktery, s vysvětlovacím flashbackem do mladí dokonale dotváří omáčku k silné pointě, která i když je vylhaná, tak jí chcete věřit. Jensen dokáže příběhy konstruovat originálně, civilně a s vtipem. Hajný se samopalem v závěru válí. Co čumíš ty krávo? (05.04.2021)

Zdráhal bych se film označit za komedii, humorných scén tu zase tolik není (ačkoli rázné ukončení akce vyfukování vajec mě pobavilo hodně). Film je vyprávěn v poklidném tempu, občas trochu zarazí docela drsnější scény. Asi nejzajímavější a nejpůsobivější byly nakonec vzpomínky na dětská léta hlavních hrdinů. (04.08.2003)

V rámci Jensenovej filmografie o niečo slabší kúsok, určite sa nejedná o tak výrazný a premyslený počin, ako v prípade Adamových jabĺk. Jensen si iba vytvára svoj osobitý režisérsky štýl. Jeho film pôsobí ešte mierne nedotiahnuto a televízne. Objavuje Mikkelsena, z ktorého sa stal neskôr jeden z najvýraznejších európskych hercov. Tento film zrejme miluje Tarantino. Príjemná, zábavná žánrovka. (25.07.2012)

nielen japonci a island maju vela spolocne, ako si to pri nezodnom popijani brendevinu vysvetlili 2 hlavne postavy fridrikssonovho filmu cold fever, ale vobec cela severska skandinavia. spriaznenost s prirodou, zadumcivost, moralnu flexibilnost, a hlavne nekonecnu melancholiu. a aj ked v nasej distribucii nie je vela severskych ani japonskych filmov, aj z tych par sa da vidiet velka podobost. pohodovost, pomalost, premyslenost, ci uz ide o kuchynske pribehy alebo o guy ritchieovsky zapletenu a smiesnu gagsterku ako su blikajuce svetla. ale aj tu, v zapletenosti a smiesnosti sa najde cas na premylsanie nad zmyslom zivota. preco nie, v gangsterke je na to najviac prilezistosti, najviac sa tam predsa zabija. :) mily film. (25.01.2006)

Kamarád mi o tomhle snímku s nadšením vyprávěl, že je ještě ulítlejší a ztřeštěnější než "V Číně jedí psy" (se kterým má mimochodem společné některé herecké protagonisty), takže jsem čekal něco trochu jiného, než co jsem nakonec dostal. Bizarností i humoru se v "Blikajících světlech" sice najde dost, ale jejich protipólem je trvale přítomný melancholický podtón a vážnější (i když ne tak úplně) retrospektivní rovina vyprávění, ze které se divák postupně dovídá o historii přátelství pojícího čtyři hlavní aktéry filmu. Tak či onak - další dánský film který určitě stojí za vidění. (17.11.2012)