Blikající světla

I v životě tvrdého gangstera nastane situace, kdy se bude chtít usadit. Tak proč si nezařídit menší výletní hospůdku někde uprostřed dánských lesů. A právě s budováním nového živobytí sledujeme, jak se postupně tihle čtyři tvrdí chlapi vyrovnávají se svou minulostí, která má u každého z nich kořeny hluboko v traumatech z dětství. (28.12.2004)

Film, který výrazně vybočuje z řady nepřekvapivých a ničím neurážejících tuctových kriminálek (sorry, viděl jsem asi úplně jiný film než Mustafa :-)) Některé scény, neuvěřitelně dobře spojující zdánlivě nespojitelné, tedy brutalitu s humorem, jsou pro mě nadlouho nezapomenutelné (scéna s veverkou, flashback s otcem a jabloní a hlavně úžasná scénka gangsterů, vyfukujících vajíčka). Čtyři a půl hvězdičky. (02.09.2003)

blikajuce svetla nie su vobec zlym filmom. trosku moze klamat informacia, ze sa jedna o komediu, to nastastie nie je takmer vobec pravda. a preco teda "len" tri hviezdy? mozno za celu prvu polovicu, ktora mi navodila pocit, ze sa idem pozerat na vlazne krimi bez akejkolvek novej myslienky, napadu. druha polovica je vsak na tom ovela lepsie, bavilo ma spoznavanie ustrednej stvorice a aj ked sa prakticky nic "vazne" nedialo dalo sa na to celkom prijemne pozerat. na jedno vecerne pozretie akurat. (18.10.2007)

Černá komedie, která působí místama velmi bizarně a úsměvně. Není to pro každého, ale troufnu si říct, že milovník severské kinematografie si přijde na své...hlavní postavy si člověk musí okamžitě zamilovat. Hlavně Madse Mikkelsena, který opět perlí:) pro mě film u kterého si odpočinu a zasměju se. Jak proběhlo na konci, "i když to bylo nejhorší jídlo jaké jsem kdy jedla, musím dát 4 hvězdy - jednu pro Stefana, jednu pro Petera, jednu pro Arna a jednu pro Torkilda. No a já přidávám tu pátou za sebe! (20.08.2013)

Na první pohled spadají Blikající světla do kategorie tzv. tarantinovek, tzn. filmů napodobujících úspěch Pulp Fiction a Tarantinova režijního stylu, který sází na násilí podávaném jako zábava a bizarních postavičkách lidí z podsvětí. To všechno se dá v Jensenově kousku najít, ale protože jde o evropského filmaře, je jeho podání hodně odlišné od toho, na co jsme zvyklí z americké produkce. Spíš než o komedii jde o psychologický film s kriminální tématikou a četnými komickými prvky, který se zabývá zkoumáním fenoménu přátelství, jmenovitě chlapského přátelství. I když zkušený divák nejpozději v momentě, kdy čtveřice zlodějů na útěku dorazí do objektu zchátralého hostince, pochopí, kterým směrem se film vydá a jaká pravděpodobně bude pointa, způsob, jakým režisér pracuje s postavami a jak jeho hrdinové dospějí k cíli, byl pro mě zajímavý a ten žánrový mix, který mi Jensen naservíroval, mi zachutnal. Ve chvíli, kdy přijde pohodová scéna, která nastolí komediální atmosféru, přijde výhybka, která nasměruje děj jinam. Celý snímek stojí na mužských postavách, ať už zločineckého čtyřlístku a jeho protivnících z podsvětí nebo nanejvýš podivínských sousedech. Celkový dojem: 75 %. (30.04.2009)