Válečníci

Vojáci, kteří se účastnili mírových jednotek za války v Jugoslávii to neměli lehké a ani po návratu domů si nepomohli. Jejich hodnoty byly někde úplně jinde. Film je naprosto realisticky ztvárněný a za to si zaslouží plné hodnocení! Jinak otázka nakonec, pro ty co tvrdí, že náboženství dělá lidi i svět lepšími. Opravdu si myslíte, že by nebylo bez boha na světě lépe? (08.05.2009)

Na tomhle televizním snímku si cením toho, jak silně působí i přes určitou nízkorozpočtovost. Není zde moc efektních krvavých a válečných scén. Film působí spíše skrze psychiky hlavním postav. Při shlédnutí jsem si uvědomil jaké peklo se dělo z humny a na sklonku 20. století. Něco takového jako by vůbec nepatřilo do Evropy devadesátých let 20. století. A přesto se to stalo. Genocidy, masové vraždy…Hodnota lidského života devalvovala. Těžko se tomu dá věřit. (12.02.2007)

Na podzim roku 1992 se britské oddíly zapojují do mírové mise OSN v Bosně. Jejich úkolem je .... co vlastně? Hlavně nezasahovat. „ Když se začne střílet, musíme být neutrální. Nepomáháme při etnických čistkách“. Takže jen dohlížejí, takové jsou rozkazy, jenže na každém kroku se dostávají do situací, kdy je jejich zásah nezbytný. Ale rozkazy jsou rozkazy. Modré přilby tedy přihlíží rabování, vypalování domů, vyhánění obyvatel, střílení do civilistů. Nemají ani mandát k převezení malých dětí do bezpečí „ Jak zní rozkaz? Čekat až je zabijou? Tak nám pošlete pytle.“ Situace, kdy polovojenská banda se samopaly vyhání dva bezmocné starce z jejich rozpadajícího se domku a jen díky zásahu vojáka OSN nejsou odvlečeni, pouze jim zastřelí psa, by se dala brát jako ojedinělý úspěch. Kdyby ovšem druhý den neležela stařenka vedle psa a muž nevisel umučený na domě. Film ukazuje válku takovou jaká je, bez zbytečného patosu, bez příkras. Po filmu „ Hotel Rwanda“ jsem si myslela, že už se mnou nic nedokáže tak otřást. Spletla jsem se „Warriours“ byl pro mě ještě hrůznější zážitek, možná i proto, že místo, kde se vše odehrálo je i mnohem blíž. (09.04.2006)

,,NEMĚLI BYSTE CÍTIT VINU. NEMŮŽEME BÝT VŠUDE“...... /// Mise pro otrlé a důkaz, že Peter Kosminsky se pro točení dramat s britskými vojáky narodil. Další parádní lidský drama a hrůznej příklad nesmyslnosti OSN, a hluboce zakořeněný lidský zrůdnosti. V kontextu všeho zní opravdu název ,,WARRIORS“ náramně absurdně. Jako celá mise. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem hrdej na svou činnost v UNPROFOR. 2.) Libuju si v masových hrobech. 3.) Thx za titule ,,Charlie“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (15.04.2013)

Veľká chyba OSN, že vkročili do Juhoslávie, tamojšie etniká a národy si svoje problémy vždy riešili sami. Na druhú stranu, bez Tita to už nebolo tak jednoduché. Film pekne rozpitváva psychológiu vojakov ako v rôznych bojových situáciách tak aj v čase mieru v bezpečí domova. Nie je ľahké sa s prežitými hrôzami vyrovnať, hlavne keď im na niečí príkaz nemohli zabrániť, o to bola celá situácia ešte náročnejšia. Scénka s dieťaťom bez hlavy v matkinom náručí bola silná káva, to som ešte dlho predýchaval. Obsahovú stránku filmu nekomentujem, na to si musí každý urobiť názor sám. Záverom len, že ide o extra výživnú porciu vojnovej drámy veľmi dobre a realisticky natočenej. 85/100 (29.07.2015)