Válečníci

V době tohoto válečného konfliktu, jsem byl hodně mladý kluk. Ve zpětném pohledu, který mi film Válečníci nabídnul, jsem si opět uvědomil, co se v současnosti a "kousek" od našich hranic vlastně dělo... Velmi oceňuji, že je vše natočeno s potřebným důrazem na TÉMA a bez zbytečných filmových parádiček. (13.06.2007)

Perfektně zvládnutý film po filmové a z toho plynoucí pocitové stránce. Také dokáže slušně přenastavit žebříček hodnot. Na druhou stranu byl postaven hodně jednostranně. Muslimové jsou ti hodní, Srbové a Chorvati ( sprosté slovo ). Mám několik kamarádů, kteří tam za války byli. Mluvili o tom trochu jinak. Tím nechci zpochybňovat masakry ve Srebrenici a podobně. Prostě kde bylo víc Srbů, tak masakrovali Chorvaty a Muslimy. Muslimové zase Srby a Chorvaty. Chorvati Srby a muslimy. Muslimy tam nemá nikdo rád, protože několik století, tam dělali ,,pořádek,, s pomocí Turecké nadvlády. Film vznikl těsně po té, co NATO napadlo Srbsko, takže politicky byl velmi prospěšný. Řešila se otázka muslimů v Kosovu...Za ty se postavilo Turecko a muslimský ropný svět. Přitom se jedná o stejný zásah, jako v našich Sudetech. A vojska OSN? To je zoufalá kapitola sama o sobě. To se potvrdilo ve Rwandě a dalších zemích. Strach převzít jakoukoli odpovědnost, vede k tomu, že vojáci prostě nemají šanci tam udělat pořádek a jsou tam jen zoufalými pozorovateli. Navíc jim nedají ani pořádné zbraně a techniku, takže místní chudé, třeba africké země nad nimi mají vždy převahu. Trapné pro ,,světovou armádu,,.Ještě slovo na závěr: lidé se běžně takhle nehroutí, jak předvedli Britové ve filmu. Co by potom měli říct Němci co přežili Stalingrad, nebo lidé co si prožili koncentrák. (06.12.2011)

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)

Na podzim roku 1992 se britské oddíly zapojují do mírové mise OSN v Bosně. Jejich úkolem je .... co vlastně? Hlavně nezasahovat. „ Když se začne střílet, musíme být neutrální. Nepomáháme při etnických čistkách“. Takže jen dohlížejí, takové jsou rozkazy, jenže na každém kroku se dostávají do situací, kdy je jejich zásah nezbytný. Ale rozkazy jsou rozkazy. Modré přilby tedy přihlíží rabování, vypalování domů, vyhánění obyvatel, střílení do civilistů. Nemají ani mandát k převezení malých dětí do bezpečí „ Jak zní rozkaz? Čekat až je zabijou? Tak nám pošlete pytle.“ Situace, kdy polovojenská banda se samopaly vyhání dva bezmocné starce z jejich rozpadajícího se domku a jen díky zásahu vojáka OSN nejsou odvlečeni, pouze jim zastřelí psa, by se dala brát jako ojedinělý úspěch. Kdyby ovšem druhý den neležela stařenka vedle psa a muž nevisel umučený na domě. Film ukazuje válku takovou jaká je, bez zbytečného patosu, bez příkras. Po filmu „ Hotel Rwanda“ jsem si myslela, že už se mnou nic nedokáže tak otřást. Spletla jsem se „Warriours“ byl pro mě ještě hrůznější zážitek, možná i proto, že místo, kde se vše odehrálo je i mnohem blíž. (09.04.2006)

Modré přilby, UNPROFOR k zblití... Stejně jako u Hotelu Rwanda, jsem i tady hluboce přemýšlel, nad významem účasti takzvaných "mírových sil" Běhe celých téměř třech hodin, nezkrácené verze, nepadl ze strany Anglánů, jedinný výstřel. Vím, že za to ti kluci nemohli, samotní měli celoživotní traumata, ale politika a bordel zvaný "nevměšování" dokážou člověka fakt zvednout ze židle. Je to jen důkaz toho, že účast na podobných "mírových" akcích, je totální blbost. Pokud si lidský druh, dokáže vzájemně dělat takové věci, mimochodem jako jedinný v živočišné říši, tak budeme dál sedět u takovýchhle filmů a nervama skřípat zubama. Kdyby šlo dát deset hvězd, tak dám jedenáct! Doporučuji plnou verzi 2 hod. 50 min. (03.05.2015)