Válečníci

Opravdu velmi dobře natočený válečný snímek. Pokud bych jej měl hodnotit pouze jako film, uvažoval bych možná o více než čtyřech hvězdách. Bohužel je to ale další kamínek do mozaiky překrouceného obrazu bosenské války, který nám již od začátku servírují západní média a politici. Ne že by nám filmaři vyloženě lhali, ale tím, že muslimy (Bosňáky) ukazují jako jediné oběti války v Bosně nepřijatelně manipulují veřejným míněním. Pochopitelně bych se velmi divil, kdyby tomu u filmu BBC, která byla po celou dobu bosenské války vlajkovou lodí všech šiřitelů polopravd, bylo jinak. Vlastně jsem i částečně příjemně překvapen, protože hlavními padouchy jsou ve filmu Chorvati a ne Srbové, jak bývá v západní propagandě zvykem. Srbové tam působí sice značně nesympaticky, ale vlastně ve filmu nezabijí jediného člověka (aspoň v té dvouhodinové verzi, kterou jsem viděl). Zazní tam i docela podstatná věta, když srbský velitel odpovídá důstojníkovi UNPROFOR na výzvu, aby zastavil palbu na muslimskou vesnici, ve které jsou přítomni vojáci UNPROFOR, že to na své vlastní lidi pálí Bosňáci. To může divák samozřejmě chápat jako očividnou lež, pravdou však je, že je zaznamenáno množství případů, kdy tomu tak pravděpodobně bylo. Pokud si položíte otázku, proč by to Bosňáci dělali, stačí si vzpomenout na masivní bombardování vojenských i civilních (!!!) cílů letectvem NATO v Republice srbské v srpnu 1995, které následovalo právě po jednom takovém sporném incidentu (2. výbuch na tržišti Markale). Dalším pozitivem je (stejně, jako třeba u známé Země nikoho) oprávněná kritika pokrytectví velení sil UNPROFOR. Pěkně je zde ukázáno také to, jak může propaganda působit na lidi neznalé situace. Na začátku filmu jsme svědky toho, jaké názory mají nováčci, kteří právě přiletěli z Anglie. (19.06.2011)

Sledujeme skupinu britských vojáků, kteří byli vysláni na misi OSN do Bosny, kde působí jako neutrální složky. Nesmí zasahovat pouze přihlížejí. Jak přízančné pro tenhle svět. I my jenom příhlížíme a doupouštíme, aby se něco podobného opakovalo. Nad vším si jenom myjeme ruce. Celý film je pro mě o to závažnější, že se odehrává v blízké minulosti a tak blízko našcih hranic. I na našich rukách je kousek té bosenské krve. Ale hlavně, že jsem na to dohlíželi. Pilát Pontský by z nás měl radost. (31.03.2007)

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)

Takové filmy mě vždycky mučí. A tenhle navíc ještě tím, že se to všechno stalo. Ne zas tak dávno. A ne zas tak daleko. Když vidím nějaký film o takovýchto hrůzách někde z Ameriky, Afriky, přijde mi to daleko. Všechno je tam jiné - jak se lidé oblékají, chovají, mluví, architektura a já nevím, co všechno ještě. Když se ale podívám na takovou Bosnu, zdá se mi, jako by to bylo tady, kousek, sousední ulice, o pár baráků dál. Ne, že by na mě filmy situované do Ameriky, Afriky a jinam nijak nepůsobily, jen mi připadne, že filmy, ve kterých poznávám místa, tu zmiňovanou architekturu, mluvu a oblékání lidí, mě daleko víc děsí. A tenhle film mě opravdu, opravdu děsí. Vždycky si říkám, jak je možné, že se TOHLE děje v civilizovaném světě. Nikdy mě to nejspíš nepřestane udivovat a nikdy si nepřestanu klást otázku, jestli je to všechno nutné. Warriors je další z filmů, který bych pouštěla ve školách. Starším studentům. Myslím, že zobrazuje to, co válka je. A to naprosto surově. Ne jen střílení červených do modrých a naopak, ale genocidu, náboženskou nesnášenlivost, lhostejnost vůči ostatním, bezmoc, násilí vůči nevinným civilistům, a to i dětem a starým lidem, bezcitnost, na druhé straně i ochotu pomáhat, sebeobětování, onu pověstnou lásku k bližnímu, nezištnost. Ukazuje různé charaktery různých vojáků, je opravdu rozdíl mezi těmi, kdo jsou v terénu a vidí na vlastní oči hrůzy, kterých už se nikdy nezbaví, a mezi těmi, co sedí v bezpečí a rozdávají rozkazy, aniž by viděli, co jimi způsobí. Nejsympatičtější mi byla postava Alana Jamese, zdál se mi z nich nejmíň voják, nejvíc citlivý. A jak bylo řečeno - hrdina. Tenhle film má co říct. (27.07.2009)

Vojáci, kteří se účastnili mírových jednotek za války v Jugoslávii to neměli lehké a ani po návratu domů si nepomohli. Jejich hodnoty byly někde úplně jinde. Film je naprosto realisticky ztvárněný a za to si zaslouží plné hodnocení! Jinak otázka nakonec, pro ty co tvrdí, že náboženství dělá lidi i svět lepšími. Opravdu si myslíte, že by nebylo bez boha na světě lépe? (08.05.2009)