Sicario 2: Soldado

Tak predovšetkým S2 má úplne odlišnú atmosféru ako S1, čo v mojom prípade znamenalo, že ma už po pár minútach prešla chuť porovnávať a sústredil som sa výhradne na film ako samostatný subjekt. Večná škoda, že sa Sheridan neodhodlal zakončiť svoj extrémne násilný scenár skutočne natvrdo a logicky a pri konci už film začína vymýšľať, ako sa vlastne ukončiť, aby sa vlk nažral a ovca ostala celá. No nejako sa to podarilo, ale namiesto facky sme mohli dostať poriadnu päsťovku. S2 sa snaží podať otázku kartelov ako akúsi metaforu americkej zahraničnej hurá politiky, kedy sa "občas" najskôr strieľa a potom pýta, pričom je jasné, že musí dochádzať k omylom a Irak tu nie je spomínaný asi len tak náhodou. Ale ako potom po sebe pozametať, že...jeden bývalý mexický právnik na to nemusí stačiť. Graver a Alejandro patria medzi najlepšie chlapské postavy posledných rokov a je to zásluha ich vhodne vybratých predstaviteľov, že aj druhá časť nie je v globále väčším sklamaním. Budeme sa ale pre istotu tváriť, že Alejandro ešte mimo sujetu mal k dispozícii bicykel, keď bol schopný sa dostať k autám...chyba, ktorá musí zaraziť každého, kto zrovna v kine nespí...70% (17.07.2018)

Stefano Sollima je bezesporu skvělý filmař. S druhým dílem Sicaria si docela pěkně pohrál. Jen škoda, že té akce tam bylo poměrně málo na to, jak mě bavila. Byla totiž set sakra opravdická, bez špetky digitálu...a to já vždycky moc rád ocením. Horší to už ale bylo se samotným scénářem, kterej na konci udělal tak strašný výkruty, že jsem se z toho málem posral. Uznávám, že Tylor Sheridan za pár let dokázal, že je borec, ale tady už to tak trošku přehnal. Zřejmě nejvíc zprasenej scénář v roce 2018. (28.12.2018)

Údělem žen ve druhém Sicariovi je smutně koukat (Catherine Keener) nebo se nechávat zachraňovat muži (Isabela Moner), kteří při řešení problémů aplikují logiku „když to nejde silou, použij sílu vojenskou". V tomhle se film tolik neliší od jedničky, ovšem Sheridanův ostentativní nihilismus a touha natočit zlý film a zlých lidech nabývají až parodických proporcí. „Filozofii" filmu nejlépe vystihuje motto Brolinovy postavy „Seru na všechny". Sollima režíruje rutinně a Wolski jen manýristicky napodobuje Deakinse. Scény z větší části působí ploše a postrádají jakoukoli atmosféru a napětí (mj. kvůli tomu, že všechny postavy jsou tak trochu svině a vůbec vám na nich nezáleží). Jediný autentický moment nastává, když Del Torův antihrdina může na chvíli opustit křečovitou mačo pózu a s někým vést docela obyčejně „lidský“ dialog (byť znakovou řečí). Extrémní pomalost, daná mechanickým vyprávěním (jeden špatný plán je nahrazen dalším, ještě horším, zas a znovu), absence katarze a uspokojivého řešení v důsledku nepůsobí jako snaha vyjádřit existenciální úzkost ze světa prostoupeného zlem do té míry, že už není východiska, ale pouze jako výsledek odbyté práce a nutkání natočit stůj co stůj sequel. V bizarním finále, kdy zbytky logiky berou za své a stáváme se svědky zrození monstra, se film sice svou přehnaností přibližuje pozdní tvorbě Sama Peckinpaha (jako Přineste mi hlavu Alfreda Garcii), ale bez klíčového humoru, pro který Taylor Sheridan bohužel nemá smysl. Pokračování veskrze zbytečné, ale zřejmě žel ne poslední. Jestli si za týden vzpomenu na něco dalšího než na apartní obuv (crocsy) Joshe Brolina během psychického mučení - jehož účinnost film mimochodem nijak nezpochybňuje (oproti Zero Dark Thirty) -, budu překvapen. 45% (28.06.2018)

Pro mě skoro stejná pecka jako jednička. Minimálně celou první půlku jsem si lebedil, jak tam vše náramně funguje - skvělá zápletka, luxusní atmosféra, výborný scény, perfektní casting (Del Toro a Brolin jsou prostě neskutečný machři!)... A i závěr (docela překvapivý) mě dost potěšil. ___ Popravdě moc nechápu, že to tolika lidem přijde jen jako ucházející průměr, já bych na takovýhle filmy (drsný, hutný a tematicky velice aktuální thrillery) chodil do kina klidně furt... 80 % (30.06.2018)

Balvan větší, ale ne těžší. Sheridan už se svou zálibou v macho charakterech dost opakuje, podobně z temného prostředí současné Ameriky jako by dokázal těžit pořád méně a méně. Zůstává jen u skličujících výjevů, které tentokrát neskládají tak zdrcující a tajemný celek. Soldado je ale řemeslně velmi dobrá práce, thriller s tempem a atmosférou. I v nejsilnějších momentech ale pořád působí spíš jako zdařilá imitace filmu, který dokázal diváky rozvibrovat napětím pod hladinou. Soldado je hodně záležitostí povrchu, což ale Sicariovi nohy nepodráží. Pořád je tu laserový zrak Benicia Del Tora a krajina bez zákona. (01.07.2018)