Režie:
Marc RothemundKamera:
Bernhard JasperHrají:
Kostja Ullmann, Jacob Matschenz, Anna Maria Mühe, Johann von Bülow, Alexander Held, Nilamq Farooq, Uwe Preuss, Rainer Reiners, Rouven Blessing (více)Obsahy(1)
Vzrušující práce v luxusním hotelu - to je vysněná budoucnost, kterou si hýčká Saliya (Kostja Ullmann) už od dětství. Pak ale jako teenager začne ztrácet zrak, až nakonec vidí jen mlhavé světlo a matné obrysy. Svět vidí jako by na něj koukal skrze tlusté mléčné sklo. Zdá se, že jeho životní sen je v naprostých troskách. Saliya i přes svůj handicap postupně získává větší sebevědomí, vrací se do normální školy a nakonec se dokonce odváží poslat přihlášku na stáž do pětihvězdičkového hotelu. Díky důkladné přípravě, pozitivnímu přístupu a hlavně s podporou velkého blafování uspěje a místo získá. Jen nikomu nepřizná, že vlastně tak trochu skoro vůbec nevidí. Odhalí jej až jeho nový přítel a kolega Max (Jacob Matschenz), který mu pak pomáhá, aby se vypořádal i s těmi nejobtížnějšími situacemi a úkoly, které provoz velkého a špičkového hotelu přináší. Saliya se po nocích učí nazpaměť všechny trasy, počty schodů, prostírání stolů. Vtlouká si do hlavy tvary předmětů, rozmístění věcí na baru, na pokojích pro hosty... V jeho případě opravdu platí, že je nakonec schopen dělat svou práci poslepu. Během své praxe v hotelu si i přes svou zrakovou vadu všimne Laury (Anna Maria Mühe), bláznivě se do ní zamiluje a vypadá to, že kromě zraku navíc ztratí i srdce a bohužel i rozum. Jeho blamáž začne dostávat praskliny a hrozí, že nakonec neuspěje ani v lásce a ani v hotelu... Naštěstí nejen film, ale i skutečný život mívá rád šťastné konce. (CinemArt)
(více)Videa (3)
Recenze (191)
Existuje rčení, že Němci neumí točit komedie a natož romantickou. Já s tímto rčením nesouhlasím. Rande naslepo a třeba stará série Strašidla ze Spessartu tento názor vyvracejí. I když u Rande naslepo, vzhledem že je podle skutečného lidského příběhu, se může napsat, že je jej nenapsali Němci, ale život sám. A to je někdy výborný spisovatel. PS: Scéna v restauraci ukazuje, že někdy skrývaný nedostatek zraku může být výhodou. ()
Nemecky film je obvykle synonymem slova ZLO, ale doba pokrocila a svitla nadeje. Zrzaty kudrnaty nadrzeny kostata a Ulriky postupne nahrazuji novonemci Farooqove a Ramadani, coz je zmena pozitivni (as per EU). K tomuhle filmu jsem prisel jak slepy k houslim (--> pun <--) a moje nulova ocekavani byla prijemne prekonana. Udajne to ma byt zalozene na skutecnosti, ale nezjistoval jsem si, jak moc je to pravdive a jak moc je to fikce. Nakej krizenec ma od mala sen robit picento v hotelu a tak se snazi a taji skutecnost, ze je 95% slepec. Je ale chytrej (koneckoncu do EU z prdeli sveta chodi pouze vzdelani a chytri lide) a ma smysly skoro jak Daredevil. Vyucni list ziska, dostane evropskou zenu na sex a film skonci happy endem. Super. ()
Když jsem si pouštěla komedii „Rande na slepo“, absolutně jsem nevěděla, do čeho jdu.. Čekala jsem romantiku.. Vlastně ona to romantika byla, ale spíše okrajově.. Spíše o lásku mezilidskou jde o lásku k práci, kterou by hlavní hrdina i přes svůj handicap rád vykonával.. Spíše je to hodně ironická sranda na téma skoroslepoty.. A to mě vcelku bavilo.. Tvůrci si z toho dokázali dělat opravdu černou srandu v přijatelných mezích.. Tempo filmu je divácky přívětivě svižné, hlavní hrdinové jsou sympatičtí (osobně mě nejvíce bavila postava, kterou ztvárnil Jacob Matschenz), příběh je velice idylický, nechybí tomu ani dobrácký záporák.. Chybí mi tu výraznější emociální momenty, tento způsob pojetí mi přijde jako svižně odříkaná básnička.. Na nějaké události bych kladla větší důraz.. Trošku navíc mi přijde zápletka s ignorantským otcem a klidně bych i vynechala pilulkový pád.. Příjemná podívaná, pokud se chcete pobavit a zároveň Vás baví příběhy o síle lidské vůle.. ()
Musím podotknout, že Němci poslední léta odvádí hodně slušné výkony na poli komedií. Mám ale problém s tím, že dobrý nápad a místy opravdu dobrý humor kombinují s řadou nemístných a naprosto zbytečných scén. Třeba v tomto filmu jsem se dočkal jedné naprosto zbytečné sexuální scény a ke konci filmu jednoho takového, na můj vkus, až zbytečného drogového vyhrocení, které bych si teda, bejt tvůrce, klidně odpustil úplně. Závěr filmu je taky na můj vkus až moc sluníčkový, ostatně jako celý film, a vykresluje Němce trošku někde jinde, než tomu ve skutečnosti je. Každopádně beru to. Když se přes to všechno přenesu, tak Rande naslepo byla moc příjemná komedie, která měla málo k tomu, abych si ji opravdu oblíbil. ()
"Seš slepej a teď chceš bejt ještě náročnej?" Jsem moc nedůvěřivý, když mi připadá přehnané, že tento příběh slepého pingla, barmana a uklízečky měl být natočen podle skutečné události? Pokusím se nad to povznést, takže musím přiznat, že jsem se hodně bavil, když Saliya balil holku, oblboval nadřízené či si mapoval hotel a nahrazoval přitom zrak využitím ostatních smyslů. To ostatní mě spíše štvalo. Myslím tím sociální problémy, drogy a multikulti blábolení o hotelu na Srí Lance. Přesto mám z tohoto snímku pozitivní pocit, protože ta touha jít za svými sny přes životem nastražené překážky je mi dost blízká. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (2)
- Natáčelo se v Berlíně, Moosburgu an der Isar, v hotelu Bayerischer Hof v Mnichově a ve Westendu v Mnichově. (BMW12)
- Romantická komedie Rande naslepo byla natočena podle skutečného životního příběhu, kterou ve své knize vtipně popsal sám Saliya Kahawatte. (Zdroj: Cinemart)
Reklama