Pehavý Max a strašidlá

Evergreen porevolučního dopoledního víkendového programu ČST, na který dnes už v programu komerčních televizí nenarazíte, protože by "musely" zaplatit za dabing, bez něhož to podle nich nejde. I na této pohádce je vidět Jakubiskův smysl pro velkofilm, pochvalme skvělou kameru i střih (však taky bylo z čeho stříhat). (16.04.2011)

Na Pihovatém Maxovi člověk pozná, jak sám stárne. Zatímco jako pubertě se blížící děcko mě nejvíc okouzlovala romantická milostná linie vztahu Alberta a Kláry, v současném pokročilém věku jsem si užívala celý ten pohádkový ztřeštěný svět strašidel, ve kterém se Max (ano, opět kategorie dítěte - Bože, to je krásnej kluk) ocitl a proti němuž je prostředí potulného cirkusu, odkud utekl, málem nuda. (19.02.2017)

Jedna z najväčších talianskych sexbomb osemdesiatych rokov Barbara De Rossi v československom filme! Bohužiaľ nie v erotickom, ale keď neprší, tak aspoň kvapká. Jakubisko je tu ešte atmosférickejší ako v Perinbabe a nech zdvihne ruku ten, ktorý tento film, respektíve seriál svojho času nehltal v televízii a nebol z neho nadšený rovnako, ako z Nekonečného príbehu. Má zmysel sa pri každom našom polozabudnutom skvoste a prístupe našich tv k nim znova a znova rozpisovať? (14.08.2012)

Milý počin v Jakubiskovej tvorbe. Opäť popustil uzdu fantázie kde pospájal rôzne strašidelné postavičky a dal tomu všetkému uveriteľný rozmer. Avšak hlavnú pasáž resp. hlavnú líniu akosi zle zostrihol, zobral to strašne skratkovito. Nespravilo to dobrý dojem. Zvyšné príbehy vysvetlil niekde obstojne, niekde nie. (27.08.2018)

Dávám za pět, protože mě maximálně pobavil už ten název. Slovenština je vážně srandovní jazyk, to dlouhé á u strašidlá, místo něčeho na zub se hledá něco pod zub a mozek dokáže zmrznout až na kost (dobrá dobrá, ta poslední hláška by byla vtipná i v češtině). Mimochodem, doufám že nebudu opětovně obviněn z prozrazování důležitých věcí z filmu (tzv. "spoilerů"), ale "pehavý" neznamená kulhavý nebo nemocný, jak jsem si původně myslel, ale pihatý. Jinak si pamatuju seriál z dětství, na jeho nádech záhadnosti, mysterióznosti a tak trochu hororu, a už tehdy mi na něm nejvíc vadilo, že se ze sympaťáka Alberta, který nosil coby módní doplněk na čele zip, měl hluboký hlas a obrovskou páru, stal zcela běžný týpek, který se ničím nelišil od ostatních nudných vesničanů, snad jen trošku té síly mu zůstalo. Jo jo, to je hned vidět, jak láska člověka ničí, strhává z výšin, zprůměrňuje. A to ještě bláznil kvůli Barbaře de Rossi, která sice je docela hezká, ale ve filmu moc charakteru neprokázala, chudáka Alberta odvrhla jen proto, že ho viděla jednou (ne vlastní vinou) opilého, zatímco po všech stránkách deficitního Skameneho by si klíďo píďo vzala. (03.09.2013)