Peřinbaba

Tento příběh vyprávějící o malém Jakubovi, který přebývá u Perinbaby a následně se dostane do normálního světa, kde se zamiluje má jednu hlavní chybu. A tou chybou je režisér Juraj Jakubisko! Režisér je to výborný, ale už odmalička se mi tato pohádka nelíbila a ani téměř ve dvaceti letech se mi nelíbí. Zkrátka, jeho "podpis" je čitelný na první pohled, ale k pohádce se mi vůbec nehodí. (10.05.2006)

Přiznám se, že slovenské pohádky na mě působily vždy hodně zvláštně a jako malý jsem jim prostě nerozuměl nebo se mi nelíbily. Perinbaba je toho nejlepším příkladem. Mnohovrstevný příběh, zvláštní "hustá" atmosféra, velmi umělecké ztvárnění, to byly věci, které jsem jako malý nepřekousl. Teď už je sice ocenit dokážu, ale zase už ne jako pohádku. Podobný problém mám třeba s Kachyňovou "Malou mořskou vílou". No nevím, třeba tomu jednou přijdu na chuť. Nebo jsou ti Slováci tak jiní? (15.06.2005)

Jediné, čo Perinbabu robí rozprávkov, je happyend. Inak je to ďalšia s režisérových snových, vizuálne a hudobne fascinujúcich a nie veľmi optimistických pohľadov na svet. Áno, rozprávkové motívy to má, no mne v hlave vždy utkveli hlavne scény, ktoré mi svojim neútešným, ba až depresívnym pojatím spôsobujú zimomriavky. Nájdu sa však aj scény, ktoré ohúria svojou pozitívnou krásou - napr. starý cirkusant, ktorý za letku prenádherne povie "Mládí je krásná věc. Jak já bys to zkusil znovu hergot". Na záver výstižný úrivok z jedného komentára na IMDB - "Beautiful on every level -- visually,emotionally, and as an unfettered act of imagination". (10/10) (09.08.2007)

Zpočátku mě to moc nebralo a říkal jsem si, že je z toho strašně znát, že Jakubisko chce být druhý Fellini (skutečně chce?), a přišlo mi to jako podivný bizar, velmi nepodobný tomu, na co je člověk u "standardní" československé předrevoluční pohádkové produkce zvyklý (byť člověk obeznámený s Jakubiskovým stylem nemůže být z Perinbaby nějak moc překvapený), což možná ještě umocnilo to původní slovenské znění, ve kterém jsem si to pustil a kde jsem občas některým slovům nerozuměl - v tomto ohledu se současný dětský divák podle mě nemá u Perinbaby absolutně šanci chytat, a nejsem si ani jistý, jestli by tomu verze s českým dabingem nějak pomohla - pokud bych tu pohádku viděl v dětství, jsem si zcela jistý, že by se mi určitě nelíbila (pokud bych ji vůbec dokázal dokoukat), takže by mě fakt zajímalo, co by jí řekly současné děti (pokud by měly vůbec šanci ji vidět, protože na Netflixu je schovaná v záplavě jiných pohádek a v českých televizích ji podle mě takřka nereprízují, nebo jsem to minimálně nezaregistroval). Ale když se Jakub vydal do světa, začal mě ten příběh konečně bavit, abych jím byl v závěru nakonec téměř okouzlen (líbí se mi mj., jak tam jsou decentně rozeseta různá životní moudra, jako například že si člověk musí štěstí zasloužit). Myslím, že velkou zásluhu na tom má krásná hudba Petra Hapky, která celému filmu dodává nepopsatelnou atmosféru (která mi trochu připomněla pohádku O Janovi a podivuhodném příteli, kde rovněž hudbu složil Hapka), ale sedlo mi to nakonec se vším všudy, včetně té zvláštní titulní postavy Perinbaby, o které jsem na začátku nevěděl, co si o ní vlastně myslet. Takže nakonec i já se počítám k lidem, kterým tahle nevšední pohádka učarovala - a možná o to víc, že jsem si k ní našel cestu až takto na stará kolena, kdy jsem měl možnost si tam všímat věcí, které by mi v dětství unikly. (05.12.2021)

Můj první Jakubisko a hned taková perla - tedy pokud si pod perlou představíte něco typu Princezna koloběžka - učesaná/neučesaná, oblečená/neoblečená... pohádka-nepohádka. Ze začátku mi film přišel jako něco z produkce České televize pro víkendové odpoledne na čt2 nebo ještě lépe špatnou rozhlasovou hru z Českého rozhlasu. Chvíli mě v této doměnce ještě Perinbab utvrzovala, ale pak náhle se na pohádku dalo dívat, a i když místy byla podivná a i když místy připomínala Popelku a Mrazíka v jenom, tak jsem se do ní nějakým způsobem dostal. Ale kdo se má v těch pohádkových bytostech vyznat. Nejenže jich je přehršel, ale ještě se chovají vážně podivně. Třeba takovou Smrtku bych chtěl za kmotru, když jsem viděl, jak se ke svému kmotřenci chová. Ale konec dobrý všechno dobré, objektivně lepších 70% a vezmu-li v uvahu závěr ("Čí je to smola? Vaše!"), tak dám tedy ty 4*. (04.01.2009)