Zbehovia a pútnici

Klidně mě ukamenujte, ale výš jednoduše nepůjdu. S náboženskými filmy nemám jediný problém, i když nejsem to, co by se dalo nazvat radikálním věřícím. Nicméně tentokrát i přes zával odkazů a souvislostí pro mě samotný film byl jednoduše nekoukatelný. U každého geniálního díla se najde někdo, komu jednoduše nesedne a tentokráte jsem to já. Závěr je nadmíru působivý ale to co mu předchází se rovná až divácké šikaně. (20.03.2012)

obrazovo strhujúce, dynamické, fantaskné a piktoreskné, miestami na mňa príliš chaotické, ale horizontálne i verikálne obazové aj významové vrstvenie a akýsi tvorivý experiment tu je zámerom autorským a umeleckým postaveným hlavou v oblakoch a pätou na zemi, takže sa toto dielo odvažujem v tvorbe j. jakubiska označiť za jedno z tých stojacich na najvyššom piedestále a zároveň ako perličku v šperkovnici slovenskej kinematografie ako nevšedné a stále vypovedajpce a ohurujúce experimentálne oživenie vo viacerých ohľadoch. (31.03.2006)

Pro fanoušky Juraje Jakubiska jasná volba, "Zbehovia a pútnici" patří (spolu se "Sirotami", "Dovidenia v pekle, priatelia" "Sedím na konári" a "Nejasnou zprávou o konci světa") k typu filmů, které mám z jeho tvorby nejraději. Jedinečný počin po formální i obsahové stránce a životní role pro nepřehlédnutelnou figuru československé kinematografie Augustína Kubáňa. (20.12.2015)

,,Bože, stvořil jsi člověka, a on jednou zabije i Tebe!" Formálně vytříbená mozaika slovenského Felliniho. Poetické obrazy krásy a krutosti doprovází vynikající Koníčkova hudba, která chvílemi připomene fenomenálního Z.Lišku. Spolu s hereckými výkony vznikl mimořádný film v Jakubiskově plodném období 60.let. Válka strhává lidem masky, odkrývá v nich temnou stranu a nutí je k činům, kterých by nebyli normálně schopni. Někdy se ale cosi zlomí - jako když dav vesničanů lynčuje sedláky - manžele, ale když je má zabít, většina se rozpláče. Film obsahuje několik opravdu hrůzných momentů - dokumentární vložka z okupace vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a pak následující masakr na venkovském dvoře. Umírají všichni - děti, dospělí, civilisté, vojáci, koně, husy jsou ušlapány a přeživší kotě jedním sevřením vzduchu pěstí zahubí smrt (loni v létě jsem projížděl obcí, kde u domu leželo mrtvé kotě. Vytřeštěné oči a strnulý výraz byly naprosto totožné s tím ve filmu...). Poletující peří, krev, karneval barev, hořící stromy...,,Bože, řekl jsi: jdi a zabíjej člověka. Ale počítal jsi s tím, že mi bude pomáhat?" (22.04.2012)

Jakubisko: "Jediný film, ktorý by som nevedel nakrútiť lepšie." Viděl jsem Zbehovia a pútniky už potřetí a stále se nestačím divit. Geniální skloubení obsahu, hudby a samozřejmě nesmírně nápadité a bohaté vizuality. Podle mě nejdrsnější a možná i vůbec nejlepší československý film. Jakubisko byl podle mě v 60. letech naším nejoriginálnějším a nejzajímavějším režisérem, který byl spolu s Elo Havettou a Věrou Chytilovou určitým protipólem estetiky ošklivosti Miloše Formana, Ivana Passera a dalších novovlnných režisérů. A řekl bych, že protipólem zajímavějším. Zajímalo by mě, jestli se ho někdy dočkáme dvd, ale nevím, jaké jeho kopie vlastně existují. "Škoda, že tento poviedkový triptych - o troch svetových vojnách - už nikto neuvidí v tej experimentálnej farebnosti ako bol urobený. Negatív sa stratil a dnešná kópia je vyrobená z talianskej verzie, ktorú si totalitný režim schovával ako usvedčujúci dôkaz pre chystané politické procesy s umelcami. Paradox: vďaka tomu zostal zo Zbehov aspoň bledoružový tieň mojej filmovej "runway"." (V rusky dabované verzi, kterou lze na internetu stáhnout, „kupodivu“ chybí krátká sekvence o okupaci Československa v roce 1968, kdy nadlouho pominula „doba, kedy ešte bolo možné vymýšlať a nakrúcať príbehy.“) (13.11.2007)