Ghost Dog - Cesta samuraje

Mé první setkání s Jimem Jarmuschim nemohl dopadnout lépe. Dostalo se mi perfektní snímku o zabijákovi, který se řídí kodexem samurajů a ctí každé pravidlo. Jarmusch dokázal všem, že i bez velkých nákladů lze natočit skvělý. Forest Whitaker do role zabijáka přesně zapadl a v mých očích podal jeden ze svých nejlepších výkonů. Dále musím poděkovat kameramanovi, který odvedl velký kus práce a skvěle nasnímal každičký okamžik. O konci snímku netřeba se rozepisovat, to musíte vidět...... (05.10.2008)

V Ghost Dog se vyskytují nejveselejší a možná nejstylovější hlavouni podsvětí, jaké ve filmu pamatuji. Všichni jsou evidentně krok před smrtí, milují infantilní kreslené seriály, mají spory s panem domácím, který jim kvůli nezaplacenému nájemnému vyhrožuje vystěhováním z „klubovny“, v teplákovkách a nepadnoucích oblecích se zadýchají dřív, než vyšlapou schody na střechu, kde mají zlikvidovat svou oběť, mají velmi originální řešení otázek diskriminace na základě rasy a pohlaví, a jsou šokovaní zjištěním, že holub stěhovavý nevyhynul v roce 1914. A mají sličnou neteř. Rovněž jde o film s mimořádnou koncentrací opravdu *krásných* scén, zvláště americko-francouzský dialog, rozhovory ústředního hrdiny s mladou slečnou a jarmushovsky podmanivé záběry (nejen nočního) města, s nimiž se mohou rovnat pouze filmy Wima Wenderse (ostatně je pojí kameraman Robby Müller). Kromě návodu na řešení řady palčivých otázek současného světa je Ghost Dog též neocenitelným rádcem v oblasti kultury – poznal jsem díky němu vynikajícího spisovatele Rjúnosuke Akutagawu. A jeho vážné rovině se v komentáři záměrně vyhnul. :-) (16.12.2005)

Poměrně zvládnutý pokus, jak předhodit masám k sežvýkání, o čem vlastně to Japonsko je... v čem vlastně vězí ta jinakost a divnost. Taková věc se možná skutečně může povést lépe někomu zvnějšku... jednak protože mu není trapné po lopatě vysvětlovat i to, co by přišlo Japonci až nevkusně jasné a příčící se jejich estetice nevyřčeného... ale zadruhé i proto, že je to někdo vidící věci s odstupem -- a když je umí i předložit dál... A nakonec, kdyby to někdo fakt nechápal, tak je tam i pohled těch fakt nechápajících - což mi přijde tak nějak akorát vkusné. (24.12.2011)

Není to taková síla jako DEAD MAN, ale pro širší diváckou obec je to stravitelnější. Jarmusch do vpodstatě jednoduchého příběhu pomsty profesionálního zabijáka, který se řídí kodexem samuraje, dokáže nacpat spousta myšlenek a zajímavých životních postřehů a povyšuje tak svůj film nad běžnou produkci. A co taky na něm oceňuju, je výběr soundtracku. U Dead Man to byl skvostný mimimalismus Neila Younga, tady zas hiphopový sound od RZA, který do nálady snímku skvěle zapadl. (22.06.2003)

„Tak ja som šovinistické prasa, ale že TY si práve odbachol ženskú, to je nič?“ – „Ženské chcú rovnoprávnosť. Tak som ju zrovnoprávnil.“ Pôvodne som chcel napísať, že Jima Jarmuscha vlastne ani nemám príliš v láske. Potom som si ale spomenul na mŕtveho muža Johnnyho Deppa a na polámané kvetiny Billa Murraya... a zrazu zapadol na svoje miesto i tento zvláštny samuraj, v poradí tretí film, ktorý som od Jarmuscha videl. Neviem, kde ten nezávislý bard chodí na tú skvelú snovú atmosféru a čo musí všetko urobiť preto, aby hollywoodskych hercov prinútil k takým krásne bizarným výkonom. Ale žeriem mu to čím ďalej, tým viac. (02.06.2007)