Ghost Dog - Cesta samuraje

Jarmusch studoval poezii a značná část jeho filmů nějakým způsobem tematizuje básníky či jejich výtvory, ale právě "Ghost Dog" představuje jeho nejpoetičtější film. Režisér a scenárista nechává svou filmovou báseň plout na flow vzniklém remixováním a spojováním zcela různorodých žánrů, kulturních tradic i současnosti a historie. Spolu s předchozím "Mrtvým mužem" znamenal "Ghost Dog" zásadní přerod v Jarmuschově tvorbě, který korespondoval s dobou vzniku. Z post-studenoválečného okouzlení ideálem svobody umožňující potkávání lidí a kultur typické pro jeho předchozí tvorbu nám v obou těchto filmech předkládá vizi tehdy se teprve rodícího a dnes plně žitého světa, kde se jako v kadlubu mísí a vzájemně obohacují nejroztodivnější kulturní i historické tradice. Ale pro Jarmusche je příznačné, že v tomto odvážném novém světě vyzdvihuje historii a její artefakty i relikty, na nichž obdivuje starožitnou patinu, která sice v moderním světě může působit bizarně či směšně, ale současně sálá melancholií. Při tom s vetešnickou láskou ke všemu starému a hypsterským nadšením z jeho vsazování do nové doby a kontextu přistupuje nejen k žánrům a tradicím, ale také k postavám, respektive k lidem samotným. Stejně jako do vzájemně se zrcadlícího a souznícího dialogu dává gangsterky, samurajské filmy a animované grotesky, tak nám ukazuje, jak nás právě mix takovýchto protichůdných vlivů a inspirací utváří. Poetičnost i srdečnost Jarmusche se pak definitivně projevuje v tom, že odhaluje paradoxní souznění v opozicích a ukazuje, že za vším na první letmý pohled neproniknutelným babylónským chaosem rozličných individualit a kmenů zůstává společné jádro lidskosti, které překonává hranice rasových a jazykových bariér. Přičemž příznačně oním pojivem zůstává kultura, potažmo sdílení příběhů. Protože právě ty s námi rezonují, umožňují nám zrát, rozšiřovat si obzory, ale také nás vzájemně propojují s druhými, ať už tím, že díky nim nacházíme společnou řeč, nebo je předáváme dál. Sdílená knihovna zdejších postav obsahuje celé spektrum od kanonických klasik přes burcující pamflety po prvoplánově líbivý brak, ale hlavně také díla, která málokdo zná, ale pro konkrétní lidi sehrály či sehrají zcela zásadní roli při jejich formování. Přesně tím se stal i sám "Ghost Dog" a bylo krásné tento nestárnoucí skvost vidět po mnoha letech znovu (opět v Aeru) a v duchu filmu si pak po projekci poslechnout, jak se komu líbil. (12.07.2022)

Rozhodně zajímavě podaný snímek, co jako špína zaleze hluboko pod nehty a nechce ven ani plochým šroubovákem. Film mě obsadil jako vojenská jednotka nepřátelskou základnu a za žádnou cenu se nechce stáhnout. Nejhorší je, že sám nevím, čím to. Skvělým Whitakerem?? Podmanivým RZAem?? Samurajským kodexem, ze kterého je pravidelně citování?? Dabingem?? Možná směsicí všeho. A za důležité považuju i to, že nemám potřebu se na film podívat znovu, protože mě naplnil něčím těžko popsatelným ... nehmatatelným... možná třeba za tři čtyři roky se k němu dostanu opět, ale teď mám pocit plnosti a komplexnosti. Moc pěkný, nestandartní... 90% (07.06.2013)

Velmi dobrý film se skvělým Whitakerem - jinak už si teď samuraje představit nedovedu. Milovník holubů a východní filozofie (citáty ze samurajského kodexu jsou skvělé), který si rozumí s francouzským zmrzlinářem, ač francouzsky neumí ani slovo - jedna z nejroztodivnějších filmových postav vůbec. A když si přečteme, že "samuraj jde do věcí střemhlav", tak pak následují i pěkně udělané střílecí scény. (03.10.2003)

Netradičně pojatý snímek z prostředí New Yorku, kde hraje černoch s pseudonymem Ghost Dog, pomyslného samuraje, který má za nejlepšího přítele francouzského prodavače zmrzliny, kterému vůbec nerozumí. Film, při kterém je vykládám kodex Samuraje, hraje hudba vystřižená jako z anime Samurai Champloo, . . . opravdu dobrý příběh a herci. Nikdy bych nevěřil, že Ghost Dog bude taková bomba s tak dobrým zpracováním. 85 % (04.11.2009)

CESTU SAMURAJE LEMUJE SMRT. KAŽDÝ DEN, BEZ USTÁNÍ, SE POVAŽUJ ZA MRTVÉHO. V TOM TKVÍ PODSTATA CESTY SAMURAJE..… Film protkaný samurajskou filosofií, je pro mne zvláštní dílko. Musíte mít náladu přistoupit na režisérův styl vyprávění. Pokud budete naladěni na stejnou notu, určitě budete velice spokojeni. Jestli však čekáte akci, budete zklamáni (myslím však, že kvůli akci se na tento film nikdo dívat nemíní). Až poetický příběh, perfektní filmařina a skvělý F. Whitaker. To vše vás donutí přemýšlet. Třeba o tom, jestli je nezávislý film pro vás to pravé. Já nevím…. (21.03.2008)