Tajuplný vlak

Určitá posta Králi Elvisu Presleymu a Memphisu, jako jakéhosi tajuplného města. Spojuje tři příběhy v jeden svým místem přespáním v jednom hotelu jednu a tu samou noc. Ale trochu spolu souvisí jen druhá a třetí povídka. První a druhá povídka je místy vtipná, u třetí se přidalo i trocha napětí. Ale stejně mám pocit, že Jarmusch ukazuje svět jako stereotyp. Ne sice jako jednu velký stereotyp, ale jako převážně trvající stav. Ukazuje určitou apatii k životu jako takovému. ukazuje určité odlidštění a odcizení. Za spoustu událostí může určitá nespokojenost s životní úrovní, a přesto je většinou člověk sám vinen za tento stav, něboť sám o sobě většinou nemá vůli cokoliv měnit. Snad ze strachu z neznáma. Jedna mystická noc v Memphisu, pro všechny, kteří byli zaneseni náhodou na stejné místo, aby byli vytrženi ze strojového stereotypu jejich pomalých životů. (16.09.2009)

Takže, já jsem si z tohoto vysoce červeně postaveného filmu odnesla několik poznatků - Memphis v Tennessee je díra světa, všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi a ne každý nezávislý film od Jarmusche má co říct, snad jen, že Memphis v Tennessee je díra světa a všichni jsme tak trochu podobní Elvisovi... (02.03.2010)

Takový ten film, kde celou dobu čekáte, že se něco stane a ono hovno. Poznávací zájezd do Mephisu. Bohužel absolutně nic navíc. Netuším, co se tím režisér pokoušel říct. Zřejmě, abychom tam nikdy nejezdili, že tam není nic k vidění. Sem tam potěší vydařený vtípek, jinak nemá film absolutně co nabídnout. Nechápu, proč vůbec něco takového vzniklo a zbytečně zabírá místo ve filmovém světě. Nějaké ty hvězdy sypu za příjemný humor, duo negrů a fajn hudbu. Věčná škoda, že ten děj byl opravdu vyloženě o hovně. Naštěstí je snímek o hovně milým a nevtíravým způsobem. Nebaví vás, ale ani vám vyloženě nevadí. Velice slabé dva kusy. (26.06.2018)

Kdo zná nějaký Jarmuschův film, nebo ví, co je pro tohoto tvůrce charakteristické, ten nemůže být zklamán, zato musí být nadšen, protože dostane přesně to, co čekal. Velmi nedramatické, velmi pomalé, s dokonalými bizarními figurkami ( pikolík, správce hotelu ), načasovanými pauzami mezi dialogy a nádherně barevnou kompozicí kameramana Robbyho Müllera s minimálním střihem. Pokud ještě k tomu máte rádi Elvise a jeho Blue Moon a typickou loserovskou roli Stevea Buscemiho, budete téměř v sedmém nebi... Víte, že Memphis je jako Jokohama bez 60% domů? (14.10.2005)

Mephis - zakleté město, kterým proniká duch Elvise. Japonci ho přijíždí hledat, ale ten se zjeví úplně někomu jinému. Cena za přespání je pro každého dvacet dva doláčů, ale jen někdo uslyší projet svým životem "mystery train". A zdánlivě mrtvé město (viz počáteční procházka Japonců) má i své obyvatele, své bary a své zločiny. / Mám Jarmuschovo pomalé a vyprázdněné vyprávění o ztracencích všech národností rád, ale dvě hodiny jsou už přílíš. Trojdílná TV serie, to bych bral, ale film... (05.11.2009)