Vezmeš si mě, kámo?

partička okolo pánů Lacheaua a Boudaliho si už od prvního Babysittingu rozjela svojí vlastní ligu ztřeštěných komedií,které se sice nevyhnou některým zbytečným rádoby gagům,ale jinak šlapou více než solidně a smích se dostavuje velmi často.Ani jejich poslední výtvor není vyjímka.Ten kdo viděl jejich předchozí kousky a líbily se,bude i tentokrát spokojen.Mě osobně se Vezmeš si mě,kámo? líbilo ještě o něco víc než předchozí alibi...70% (12.04.2018)

Pri podobných námetoch, príbehoch a najmä spôsobe spracovania idú tvorcovia do veľkého rizika. Riskujú totiž, že namiesto vtipnej komédie naservírujú divákovi len znôžku trápnych pokusov o vtip, pri ktorom čakáte, kedy konečne príde koniec. Toto nebol ten prípad. Síce sa objavilo pár momentov, pri ktorých som si povedal, že toto fakt nevyšlo, ale väčšinu času som sa dokonale bavil na bizarných situáciách a sviežom humore. Palec hore. (28.10.2018)

Bohužel, dnes točené komedie s gay zápletkami bývají jedno velké teplé ošoupané klišé a je vcelku jedno, kdo to točí. I tato komedie se v tomto nešvaru utápí. Možná ty stále obehrávané trapnosti někomu přijdou směšné. No... proti gustu žádný dišputát. Mé doporučení: místo tohoto šmejdu si pusťte raději Četníka s Funesem. (14.04.2018)

Vezmeš si mě, kámo? navazuje na tradice francouzské komedie, které se od vaudevillovských dob táhnou dějinami tamního humoru. Prostě spousta záměn, nedorozumění, zmateně pobíhajících lidí, jednu lež střídá jiná a tu pak ještě větší... Jenže tenhle film, který vlastně nedělá nic jiného, než že pokračuje v tradici, byť tedy s novými rekvizitami, jako je problematika přistěhovalectví, migrace, homosexuality a podobně, naplno odhaluje bídu tohoto typu komedie. Na všechny ty fraškovité filmy s Funésem, Bourvilem, Richardem a podobně vzpomínáme trochu nostalgicky, jako něco, co se nám v dětství líbilo, takže k nim jsme shovívavějš. Proto když vznikne něco přesně v tomto duchu, ale moderní a nové, odhaluje se v plné - vlastně prázdné - nahotě (vlastně ze současné francouzské komedie mám jako takový guilty pleasure slabost leda tak pro sérii Taxi). Zaplaťpánbůh se tvůrci vyvarovali nějakého nechutného, fekálního nebo nevkusného humoru (ačkoli i tohle všechno tam je), je to prostě jenom pohodová výplachovka, která u mě zafungovala jen na těch nejabsurdnějších místech, jinak mi moc vtipná nepřišla. Od pohodovýho průměru film níž táhne leda režisér, scenárista a představitel hlavní role Tarek Boudali, dost nesympatický chlapík, který má před čtyřicítkou, ale hraje studenta. Střela dost vedle. Naopak za pozornost stojí vesměs neznámí herci, kteří vůbec nejsou špatní (a kteří jsou na rozdíl od nechutně správňáckého hlavního hrdiny nositelé humoru): Philippe Lacheau coby druhý oženěný "kámoš", David Marsais jako slizký šéf a Philippe Duquesne, jehož imigrační komisař mi dost připomínal jiného komisaře, Giberta z už vzpomínané Taxi. A docela rád bych vynadal distributorům za nápad ušetřit diváky francouzštiny a pustit film do kin nadabovaný. To prosím fakt ne. (28.03.2018)

Alibi.com se nám doma líbilo a tak jsme neváhali a šáhli po další komedii od stejné sestavy. Opět jsem se bavil, i když bylo Alibi trochu zábavnější. Philippe a ten jeho kukuč mi pořád moc nesedí, ale už jsem si zvykl. Námět už tu byl v několika podobách, ale Frantíci to docela uhráli slušně a dá se na to dobře koukat. 70% (06.10.2018)