The Phantom of the Opera
Fantóm opery
VOD (1)
Obsahy(2)
V tomto klasickém němém hororu zjistí mladá ctižádostivá operní pěvkyně Christine Daaé, že má tajemného ctitele, který jí chce pomoci stát se přední umělkyní. Tímto tajemným maskovaným mužem je Erik, známý také jako Fantom, ošklivě znetvořený samotář, který žije pod pařížskou operou. Když Fantom Christine zajme a vyžaduje její oddanost a náklonnost, vydává se ji zachránit její nápadník, vikomt Raoul de Chagny. Tento film se nejvíce podobá Lerouxovu románu a většina fanoušků jej považuje za jeho dosud nejlepší filmovou verzi. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Pěkné prostředí, dobrý příběh i atmosféra, výborně zhudebněné a půvabné s kouzlem němého filmu. [8/10] (Universal Pictures) (Němý, čb. barevný (2-strip Technicolor) /// Produkce: Carl Laemmle /// Scénář: Raymond Schrock, Elliott J. Clawson /// Kamera: Milton Bridenbecker, Virgil Miller, Charles Van Enger /// Hudba: Gustav Hinrichs (verze z roku 1925), David Broekman, Sam Perry, William Schiller (verze z roku 1929)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Legendárny klasický gotický horor, ktorý vo svojej dobe ešte nebol považovaný za gotický a v tej dnešnej už nespĺňa kritériá hororu. Atmosférické divadelné katakomby a tiene na stenách sú ale stále úchvatné. Film by bol ale polovičný bez dokonalej práce maskéra na vizáži fantóma. Film ma zaujal tempom, nečakal som, že neobvykle dlhý film (moja verzia má 107 minút) mi utečie ako voda a sprievodnou hudbou, ktorú by som si rád vypočul aj naživo, napríklad v opere. Apelujem na vlastníkov práv, aby pripravili remasterovanú verziu, na dvd z Lacných kníh sa občas úplne stráca obraz. 90%. ()
Lon Chaney. Majster vo svojom obore. Tu to dokazuje vo veľkom štýle. Ponuré podzemné uličky, tiesnivá a všadeprítomná hrôza. Jeden z najlepších ´´ksichtov´´ v dejinách kinematografie, pri ktorom sa museli v tej dobe desiť aj tí najotrlejší. Neprekonateľná a všemožne inšpirujúca verzia slávneho románu, ktorá si právom vydobila svoje pozície na tých najlepších miestach medzi nemými horormi. ()
Umelecké a zároveň depresívne prostredie s fantómom a jeho pudmi, ktoré sú rovnaké ako u všetkých pohľadnejších ľudí. Tiež chce lásku a symbolizuje typickú hororovú drámu nemého filmu. Odzrkadľujú sa tu napr. ľudské slabosti, emócie, svedomie... A táto téma je takisto obľúbenou adaptáciou pre rôzne inscenácie, ale že by ma to vyslovene chytilo - to nie. Z tých silnejších momentov sa dá vyzdvihnúť napríklad padajúci luster, stúpajúca hladina vody, pivničné priestory... Navyše je to ovenčené peknými kostýmami a maskami. A týmto to práve pôsobí elegantne temne (čo sa málokedy vidí hlavne dnes). A narozdiel od expresionistických motívov z Kabinetu Doktora Caligariho sa ťarcha sústredí predovšetkým do interiérov (tým bol Caligari výnimočný, že obsahoval jedinečné prvky a symboly...) ()
Řeknu na rovinu z Universáláckých klasických hororů mám Fantóma Opery neméně rád. Přijde mi děsně pomalej a takovej ne moc podařenej, oproti jiným klasikám jménem Vlkodlak či Dracula, ale abych to nesrovnával jen s těmito klasiky tak mi to přijde slabší i se svýmy "bratříčky" jako třeba Nosferatu či Kabinet Dr. Kaligariho. Ale i tak to nemění nic na tom že jsem se u tohohle zpracování bavil a považuji ho za jeden z nejlepších, lepší než verze z roku 1953(či tak nějak). Lon Chaney je démon, jeho maska byla opravdu děsuplná, hudba klasická na tehndejěí dobu. Film můžu doporučit ale opravdu jen fanouškům těmto dílům. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (21)
- Lon Chaney si navrhl svůj make-up. Fantomův vzhled měl připomínat lebku. Pro svůj vzhled použil např. rybí kůži nebo blánu z vajíčka pro zamlžený výraz v očích. (liquido26)
- Rupert Julian měl většinu času spory s herci i techniky. S Chaneym skoro během celého natáčení nemluvil. Museli spolu komunikovat přes prostředníka. Poté, co po jedné hádce naštvaný Rupert Julian odešel pryč, režíroval několik scén Sedgwick. (liquido26)
- Pražská slavnostní premiéra se konala 21. října 1925 v Bio Lucerna. Spojené orchestry biografů Louvre, Lucerna a Radio zahrály pochod z opery Faust a Markétka, s duetem Fausta a Mefista pokračoval Emil Pollert a Pavel Jeral, árii Markétky přednesla Jarmila Novotná. (NinadeL)
Reklama