Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (582)
Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. ()
TOP 5 Československého filmu bez debat. Vskutku nádherný, geniální a nadčasový film který má co říct i dnes takřka po čtyřiceti letech ! Reálné příběhy velmi originálně a sugestivně přetvořeny v lyrickou výpověď, mimořádné myšlenkové hodnoty se zdůrazňujícími citovými stránkami síly člověka i kolektivu. Děj filmu začíná nevinně.. Z počáteční filmové pohody (upřímná radost a spokojenost lidí), přichází tvrdá realita ,,vlády" komunistů. Film je cenný i vtom, jak zachycuje tvrdou realitu nejlépe v podobě lidské zrůdnosti. Např. z letitého kamaráda, se stává zrádce a udavač ! Proto si myslím že je to i varování, pro současnou společnost, a proto je velkou škodou že se ,,Rodáci" až zas tak často v televizi nevysílají, a vlastně snad ani nevyšli na dvd..? Faktem ale je že by se to mnoha lidem asi moc dobře nezamlouvalo že ? A nebo právě proto..Prosím častěji opakovat !!! Trvalý a hodnotný zážitek. ()
Poválečné poměry na vesnici, to je spíš téma pro Vláčila. Jasný téma uchopil s akcentem, který je místy spíše otravný a to hlavně v komediálních momentech, které jsou podle mě celkem mimo, ať už se jedná o např. o wtf úvod filmu, kdy dvojice chlapců z nalezené pistole ostřeluje Menšíka a Babku, což vyvrcholí jemným pokáráním a Babkovým doslovným posráním, anebo lidumilskými vstupy vypravěče. Čtyři hvězdy jdou hlavně na vrub Brzobohatému, u kterého stačí, že je, ani nemusí hrát. Za mě v tomhle tématu určitě vede PASÁČEK Z DOLINY a STÍNY HORKÉHO LÉTA. ()
Celá řada význačných českých intelektuálů se drahnou dobu snaží a snažila popsat a vytyčit typický český národní charakter, ve filmově populární rovině se to asi nejlépe podařilo režiséru Vojtěchu Jasnému. Všichni dobří rodáci se tváří jako kronika jednoho přátelství a jeho rozpadu na pozadí civilizačně těžkých let, kronika jedné moravské obce, kronika života na venkově - Vojtěch jasný ovšem nahlíží na líčenou ves spíše umělecky, jeho popis je lyrický a jeho film v intencích Nové vlny spíše Menzelovsky poetický. Ona snaha popsat to nejtragičtější období moderních českých dějin rastrem relativizujícího pábitelství a poetického přístupu k realitě oba autory spojuje, ale Jasného otisk má (alespoň pro mne) větší emoční účinek a dopad. Jestliže Menzel popisuje (zpoetizovanou) realitu nucených prací, Kachyňa (mrazivou) realitu politických procesů, pak Jasný uzavírá (chronologicky tomu bylo ale naopak) celou triádu (lyrizovaným) popisem kolektivizace. Filmové vyprávění členěné do kapitol v chronologické posloupnosti, uvozené osudovými místy, kde se ,,hýbou" dějiny dané obce (lom), povýšené do nadčasového obrazu symbolickými obrazy a scénami (asi nejsilnější je bílý kůň bez uzdy a sedla pobíhající krajinou), lyricko-epický rozměr filmu, jakoby Vančurovsky obrazný komentář vševědoucího vypravěče (tím se blíží vypravěči Markéty Lazarové), rytmizované střídání detailů a celků (celky krajiny jsou mnohdy vizuálně estetizovány a nesou v sobě lyrizaci filmového tvaru - vítr ženoucí sníh krajinou, východ slunce, lány zralého obilí vlnící se pod poryvy větru, rej masopustních masek...), originální práce s kompozicí záběrů - např. košatý strom vycentrovaný v celku záběru, i velmi originální odlišení filmové skutečnosti a metafyzických okamžiků (okamžiky smrti) - tím se Jasný blíží třeba k Jakubiskově Tisícročné včele či předjímá filmové projekty realizované až za desítky let... Co konstatovat závěrem? Všichni dobří rodáci jsou patrně nejzávažnějším československým filmem kondenzujícím v sobě esenci Nové vlny...a pro mě osobně nejlepší československý, potažmo český film všech dob... Podobné filmy: Skřivánci na niti, Ucho, Sestřičky, Žert, Tichá bolest ()
Scénář: Vojtěch Jasný .. Poměry se mění, normy se budují. Skvělý film o postupném nabourávání tradičního pojetí vesnického života a demonstrativní rozdělení názorů na věc prezentovanou skrze několik dřívějších přátel. Ze scénáře vykukuje několik vynikajících hlášek, které i při prvním zhlédnutí, znějí velice povědomě a jde vidět, že zdomácněly. Vojtěch Jasný dokázal v krátkém, uvolněném období šedesátých let natočit velice silný film, který si svoje kvality zachová navždy. Zážitku hodně pomáhá kamera, zvláště hrátky s přírodní scenérii jsou výtvarně působivé. Herecky není nikdo nijak extra výrazný resp. nikdo nevyčnívá a všichni zúčastnění odvádí výtečné civilní výkony. Politika je sviňa. 90%. ()
Galerie (32)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (32)
- Keď v miestnej obci oslovili neherečku Annu Navrátilovú, aby si zahrala rolu babičky, hodila po štábe lopatou, ktorou práve odhadzovala sneh. (Raccoon.city)
- Režisér Vojtěch Jasný chcel pôvodne obsadiť Jiřinu Bohdalovú, ale pri skúškach si uvedomil, že táto herečka je až moc veselá. (Raccoon.city)
- Ze šestihodinového materiálu byla sestříhána více než tříhodinová verze, ale kvůli rozpočtu byl režisér Vojtěch Jasný nucen film ještě o polovinu zkrátit. (cariada)
Reklama