...a spravedlnost pro všechny

Presne viem čo chceli tvorcovia docieliť a čo povedať, len neviem či si pre zobrazenie "absurdnej (ne)pravdy v justícii" nezobrali na seba príliš veľa a občas to s tou akože symbolikou neprehnali (právnik hádžuci taniere, výlet helikoptérou,...)...Súhlasím s príliš veľkým množstvom (zbytočných) dejových odbočiek, tým film stráca na sile výpovede, ktorú nesporne má. Na druhej strane celým príbehom sa ako červená niť "vynie" úžasný Al - čo si budeme hovoriť v 70te roky boli podľa mňa jeho zlatým hereckým obdobím (predovšetkým záverečná scéna na súde je nezabudnutelná). Film, ktorý zaujme, má čo povedať aj dnes a bude mať čo povedať aj v budúcnosti... (14.09.2009)

Přesně takový typ filmů mám rád. Staví proti sobě zákony a lidi, kteří se jimi musí řídit. Vhání je do nepředstavitelných, ale přesto velice reálných situací, kdy až nechcete věřit, že by se něco takového mohlo stát. Al Pacino úžasně sehrál roli snad jediného spravedlivého advokáta, který je nucen být součástí celé té mašinérie. Závěrečná řeč je pak v jeho podání nesmazatelným zážitkem a jednoznačným vrcholem filmu. (06.06.2008)

„Prisahám vernosť vlajke Spojených štátov amerických a republike, ktorú predstavuje (symbolizuje): jednému nedeliteľnému národu, pred Bohom, v slobode a spravodlivosti pre všetkých.“ Absurdnosť amerického justičného systému ako kriticko-satyrická mozaika práva a spravodlivosti, zločinu a korupcie v priamom zosobnení cez postavy. Spravodlivosť pre všetkých, spravodlivosť pre jednotlivca. Nespravodlivosť v prospech právneho víťazstva a morálnej prehry. Nebyť tak ostrého výsmechu a štipľavého humoru, jednalo by sa o viac menej klasickú drámu zo súdnej siene len s mierne silnejším psychologicko-depresívnejším vyznením. 39-ročný Al Pacino už vie, kam sa bude jeho herecká kariéra uberať, a prestavuje jeden zo svojich výkonov kategórie vysoký štandard. Miestami som nevedel, či sa mám smiať, alebo plakať. Len škoda otvoreného konca (tu sa naskytá otázka - mal by takýto proces vôbec koniec?). Scenár: Valerie Curtin, Barry Levinson. 80% (13.04.2014)

Co se světem, kde je u soudního jednání nadřazena výhra nad spravedlnost? Snad jen, s vědomím, že dveře do advokátní komory budou navždy zavřené, ukázat před porotou na svého klienta a zakřičet: „Ten zkurvysyn je vinen!“ Pokud jste poctivý právník s dobrým srdcem, otevřou se vám zase jiné dveře, ale otázkou zůstává, proč jste se vůbec na tu práci dal.. Jewisonova rozpustilá kritika justičního systému, kolem kroužících orlů práv a neetických etických komis, která znamenitě střídá úsměvné momenty s těmi dramatickými a pomocí zdánlivě nedůležitých scén (návštěvy dědečka, výlet vrtulníkem) vykresluje charakter empatického Don Quijota, jenž touží po utopické spravedlnosti pro všechny. Občas improvizující Pacino tradičně skvělý, především při úvodní (a de facto závěrečné) řeči obhajoby. „You´re out of order!“ (21.09.2016)

Nadčasový a skvělý námět, který měl tu smůlu, že byl zrealizován na nesympatickém přelomu 70. a 80. let. Nedokážu se zbavit dojmu, že ona lehká tragičnost a několikrát naznačená zbytečnost snažení a bezvýchodnost nástrah soudního systému by se v jiném období vyjímala daleko lépe. Bez prazvláštních účesů nebo soundtracku, který k dění na plátně několikrát vůbec nepasuje. A je to obrovská škoda, protože Pacino se do příběhu vložil jako obvykle s plným nasazením a já žasnu nad jeho dokonalou etudou v helikoptéře a padám na kolena z každého jeho monologu v čele s uchvacující finální řečí, která patří k jeho životním číslům. I proto mě tolik mrzí, že se scénář ve druhé polovině tak bezvýhradně ponoří do své moralistické části a žaluje z plna hrdla na americkou justici. S kapkou uvěřitelnosti bych šel podstatně výš. (29.09.2008)