...a spravedlnost pro všechny

Nadčasový a skvělý námět, který měl tu smůlu, že byl zrealizován na nesympatickém přelomu 70. a 80. let. Nedokážu se zbavit dojmu, že ona lehká tragičnost a několikrát naznačená zbytečnost snažení a bezvýchodnost nástrah soudního systému by se v jiném období vyjímala daleko lépe. Bez prazvláštních účesů nebo soundtracku, který k dění na plátně několikrát vůbec nepasuje. A je to obrovská škoda, protože Pacino se do příběhu vložil jako obvykle s plným nasazením a já žasnu nad jeho dokonalou etudou v helikoptéře a padám na kolena z každého jeho monologu v čele s uchvacující finální řečí, která patří k jeho životním číslům. I proto mě tolik mrzí, že se scénář ve druhé polovině tak bezvýhradně ponoří do své moralistické části a žaluje z plna hrdla na americkou justici. S kapkou uvěřitelnosti bych šel podstatně výš. (29.09.2008)

A tady jasně vidíme, že k vykonávání spravedlnosti musíte mít nejen v pořádku psychiku, ale i žaludek... dost hrozné si uvědomit, kolik úsilí při studiu musí budoucí právníci a soudci vynaložit, aby se pak celý život mohli zaobírat takovým póvlem... Snímek samotný je zneklidňující, deprimující, napínavý a hodně emotivní... a přitom v mnoha situacích i vtipný, prostě takový, jaký má být, a ještě jej provází zvláštní, atmosférické kouzlo, prostě sedmdesátky zklamou málokdy a divák žasne, kam že se poděla témata o férových lidech a nedokonalostech systému, dnes se nekritizuje, ale bagatelizuje a k záštitě tvrzení se využívá klamavého pláštíku humanity, který se v příhodném povětří rád převrací naruby... Škoda, že Al Pacinovu dědovi už nemohlo zapálit, že ještě hrdější, než na vnuka - právníka, může být na vnuka - člověka. No a když už jsme u Ala, jeho famózní Arthur je tady alfou i omegou a já budu určitě zvědavá i na jeho další, starší kousky. Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s krimi /thrillerem sedmdesátých let jsem nemohla načít líp. (28.08.2015)

Jako jo, chápu tu nadsázku i tragikomedii, chápu tu sociální kritiku, i to, kam ty případy právníky dovedou (jednoho do cvokhausu, druhý se stane obětí mamonu atd., vyšinutí jsou všichni), a proti tomu můj oblíbenec Al Pacino, kterého ale také zapletou pomaličku do pavučiny. Je to dlouhé, prvotní nadšení ze skoro dokumentárního formátu s civilním herectvím a dobrými hláškami se brzy změní v otupění, a vlastně kromě několika málo signifikantních případů se neodehraje nic až tak světoborného. Je to prostě kritika špatně nastaveného soudnictví a právníků, dobře udělaná, ale přece jen u nás to nemá takový ozvuk, protože česká justice je Kocourkov sám pro sebe. Navíc mi ten film vlastně přijde hrozně černobílý. Jediný hodný advokát. A všichni ti zavření jsou zavření vlastně omylem, a jinak jsou to hodní pracovití chlápci. Černobílé vidění světa. Ale pár scén je tam dobrých - s letadlem a běh s joggery po ránu. Trošku to předznamenává Forresta Gumpa. (07.12.2013)

mlady al pacino je nenahraditelny..jeho sarm, charizma a hlavne to paradne prirodzene herectvo z neho robia herca najvyssej urovne. filmy zo sudneho prostredia vedia byt zaujimave, tento ma zaujal velmi, nielen pacinom, ale aj samotnym pribehom skorumpovanosti s ktorou uzko suvisia rozne nekale praktiky v sudnych sienach. (07.06.2007)

Al Pacino předvádí další ze svých bravurních výkonů, jeho one man show se nezastaví před ničím a ve vší „kráse“ předkládá odvrácenou tvář justice. Holt, každá právnická role musí mít své sólo. Coby idealistický právník je postaven před náročné rozhodnutí – chránit stárnoucí soudní prase za brutální znásilnění nebo dát přednost vlastní cti? (19.11.2009)