Jesus Christ Superstar

Jeden ze dvou muzikálů, které mě snad jako jediné dokázaly oslovit. Tím druhým je Formanovo zpracování muzikálu Hair. Co mají společného, není těžké odhalit. V obou případech se nějakým způsobem vztahují k hnutí Hippies. Přesto jsou v jistém smyslu odlišné. Film Hair je natočen jako vnější pohled představující jeden příběh odehrávající se za krásných hipísáckých časů, Jesus Christ Superstar je však ryzí hipísácké dílo. Více je tak tento muzikál podobný filmu Easy Rider. Hipísácký umělecký styl doplňuje hudbu, kterou bych asi samotnou nikdy neposlouchal, na velmi příjemný a chytrý umělecký zážitek. A řekl bych, že není náhoda, že takový hipísácký styl k tomuto tématu tak bezchybně sedí... vždyť obě "ideologie" mají vlastně společné snad všechny podstatné myšlenky... svoboda, láska, antimaterialismus, duchovní život, bezstarostný život, boj proti autoritářství... (16.09.2011)

Dejte hipíkům do rukou pár peněz, bibli a radši utíkejte... To, co vznikne, je totiž bomba, jejíž výbuch se nedá ignorovat. Tenhle muzikál je vážně naprosto unikátní dílo, kdy Ježíš chodí a zpívá po Izraeli a honí ho římští vojáci v tílkách, Herodes se slunečními brýlemi, stíhačky, tanky a bůhví co ještě. Tenhle film má vážně neuvěřitelný náboj a buď vás bude přitahovat nebo odpuzovat. Tak i tak je to ale jedinečný film, který bych se asi bál jen tak doporučit. Jediný problém je, že se hrozně rychle okouká a napodruhé už toho moc nenabídne. (13.12.2009)

Pri druhom zhliadnutí idem s hviezdičkou dole a obávam sa, že pri prípadnej repríze by to nebolo iné. Vôbec mi neprekážalo netradičné poňatie biblického mýtu, lešenie, tanky a množstvo ďalších "nápadov". To sa dá prehliadnuť. V muzikáli však nemôžem prehliadnuť mizerné spevácke výkony, ktoré mi znechutili aj tú časť hudby, ktorá sa mi páčila. V tomto smere ma zaujal iba Carl Anderson a to je sakramentsky málo. A čo sa týka hlavného predstaviteľa, stotožňujem sa s jeho charakteristikou obsiahnutou v poslednej vete Oskarovho komentára. (03.05.2010)

Můj první muzikál. Společně se Starci na chmelu jsem ho milovala asi jako sedmiletá holka. "Ježíš - hrdina mého dětství" dalo by se říct. Krásné rockové vystoupení, které nedokázal překonat imho žádný další muzikál (už jen proto, že žádný si nezískal mé srdce tak brzo). Perfektní provedení a stylizace do Květinových dětí, které si na Ježíše a ostatní hrdiny hrají. Fantastický výkon hlavního hrdiny jako Ježíše a dokonalý Herodes jsou jen zlomek všech těch úžasných postav a neznámých herců, kteří podávají prostě brilantní výkony. Žádná postava není dokonalá, nikdo nevypadá tak, jak by podle Bible měl, nepoužívá se to, co by se mělo (stíhačky, tanky...), ale v tom se právě ukrývá kouzlo tohoto skvostu. Měla jsem Jesus Christ Superstar ráda jako malá, mám ho ráda i teď a určitě ho ještě ráda mít budu. I LOVE YOU, JESUS!!! (22.02.2005)

Hele, zas jedno ztracené hodnocení a komentář, nechápu, proč se to na ČSFD tak pravidelně děje... K filmu. V roce 1982 si můj taťka pořídil VHS přehrávač a tudíž jsme mohli zvát lidi z vesnice na projekce. A mladí katolíci přišli s touhle kazetou, která mi tenkrát nic moc neříkala, ale oni byli z filmu nadšení. Jeho kouzlo jsem pro sebe objevil až po letech, kdy se člověk může ponořit do těch textů a ostatně má za sebou nějakou zkušenost s masmédii, takže ví naprosto přesně, co se film snaží říct. To podobenství s moderní dobou je hodně tíživé a ta nutnost při současném hlásání byť velkých pravd mít za sebou reklamní agentury, televizi a další masmédia je hodně smutná. Každopádně jsou zde i dobře zvolení herci/zpěváci, pokaždé v tom filmu najdu nějakou novou vrstvu, které jsem si předtím nevšiml, a některé písničky jsou skutečně nezapomenutelné (ať jde o rozvernou Herodovu show nebo Pilátovu skoro mysticko-filozofickou I Had a Dream) a ze Should We Start Again Please jde mráz po zádech z toho nepochopení a rozčarování a zmatku, který tehdy skutečně museli učedníci zažívat, neb čekali fakt velkého krále. Proto o něco později nalítlo tolik židů Bar Kochbovi. Ale to už je jiná historka. (13.07.2020)