Mladý muž a bílá velryba

Tak "Woody" to neni, ale film nenudi. Trosku retro zazitek. Samozreme vyborne zahrano...a jako bonus puvabna Zlata. :-) P.S.: Zdenka Blazka jsem mel radsi kdyz "chytal jedovate zmije", nez zde jako mentorujiciho prevoznika...ono je vubec zjevne, ze autori se urcite klisovitosti neboji ani v postavach, ani v dialozich. Pusobi to zvlastne. 4- (20.01.2014)

přestože většina hodnotí film docela dost vysokým počtem bodů,já říkám ne... knihy pana Párala neoblibuju a tak trochu jsem doufala,že skrze plátno se to třeba stane... ale bohužel,neoslovilo mne ani filmové ztvárnění jeho díla...vlastně ani nevím,co bych tomu chtěla vytknout,ale prostě se mi to nelíbilo,nezaujalo,nic... (30.10.2011)

Snímek má skvělou atmosféru a vtáhl mě do děje. Umožnil mi ztotožnit se hlavním hrdinou a vše prožívat s ním. Takové snímky mám rád. I když knižní předloha má taky něco do sebe, tady přispěchala filmu na pomoc i nádherná scenérie (jak ta průmyslová část, tak i samotné Labe a domek Břéťových rodičů) a v neposlední řadě překrásná hudba. (26.10.2011)

Nebýt toho konce, který mi přišel, že autor už netušil, jak to rozumně zakončit, tak se uchýlil k té nejprofláklejší scenáristické berličce, dal bych i čtyři hvězdy. Je zde spousta zajímavých myšlenek a náhledů na život - třeba že nejde ani tak o nalezení "velryby", ať pro nás v životě znamená cokoliv, ale že jde o tu cestu a hledání. Nebo že aby člověk žil, musí se vzdát rozkoší - tedy aby byl sám sebou, musí ukončit nefungující vztah. Postavy jsou povahově a psychologicky dobře postavené - stárnoucí a cynický Vik, který už jen hledá vyrovnanost mysli a štěstí, jež pro něho znamená třeba i jen chybějící protivenství, a nehodlá se znovu pálit, mladý Břeťa, který se naopak klidně spálí, jen když bude mít pocit, že žil naplno a cele, cynická Edita, která jen zneužívá chlapy pro své lepší postavení, protože zas tak schopná není, a její "žačka", mladičká konkubína, která se poprvé skutečně zamiluje... a pak i vedlejší postavy, které už jsou ale jen jednocharakterově postavené (hloupoučká sestřička, zamindrákovaná mrcha, osamělá a stárnoucí žena ze směny, moudrý převozník, spokojený s tím, co má...) Každý divák si v tom panoptiku může najít nějakou postavu, které fandit a u níž ho může překvapit její určitý přerod. Proto mi tak vadí konec, který se na celou tu solidně a precizně, po kouskách stavěnou psychologii zvysoka vykašlal a hodil nám sem profláklé deux ex machina, místo třeba Břeťova zklidnění a přesto přikývnutí životu. Ale co už. Jinak samozřejmě klady - Štaidlova hudba, kterou částečně zkopčil od Hapky, mladičká a sexy Adamovská (mám pocit, že svou postavu ani nehrála a že i jako herečka místo hraní sázela na své tělíčko), a takový trochu podraz na ty, kteří věděli, že Cupák je ve skutečnosti na chlapy (ta úvodní scéna mne hodně vyděsila, jestli nepůjde o avantgardní film o lásce dvou gayů, kteří prací v chemičce objeví svou sexuální orientaci - brr, naštěstí se nestalo, ale nejspíše to v dnešní době brzy někoho napadne), a potom má pro mě film kouzlo dětství a mládí, protože tahle chemička fungovala jen kousíček od skláren, kde jsem pobýval u své ústecké babičky s dědou, a všichni jsme se báli, kdy ta chemička vyletí do luftu jako tehdy jedna v Sovětském svazu a pozabíjí nás všechny v okruhu několika kilometrů. (26.04.2019)

Hezký film nasáklý chemií všeho druhu. Někdy mám prostě náladu na takové nostalgicko-romantické téma...a hezká hudba Ládi Štaidla. A i když Párala opravdu nemusím, tenhle román je patrně to nejlepší, co napsal a co bylo posléze zfilmováno. Velmi tomu pomohlo zvýraznění a vlastně dopsání postavy převozníka Gausse. Tím se celá symbolika uzavřela a začala fungovat. (18.09.2012)