Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V baladickém filmu Jaromila Jireše Opera ve vinici, jak již název napovídá, se nám představí svět vína a písní, nádherný svět Slovácka. Josef Kemr si zde zahrál svéráznou postavu Fanoše Mikuleckého, který je původcem mnoha známých písniček z Podluží, obecně považovaných za lidové. Vedle Fanoše Mikuleckého je druhým hlavním protagonistou příběhu Honza, hudebník a nedostudovaný posluchač žurnalistiky. Při jedné z cest se setkává se svým bývalým profesorem. Ten mu navrhne, aby spolu navštívili jednoho z těch, kteří skládají lidové písně, ale k jejich autorství se nehlásí, Fanoše Mikuleckého. Honza u něj pochopí smysl umělecké tvorby i naplnění lidského života… Baladický příběh o osudu lidového hudebníka Fanoše Hřebačky-Mikuleckého natočil v roce 1981 režisér Jaromil Jireš podle námětu Vladimíra Merty. Snímek rozhodně není životopisem, ale originální sondou do života jihomoravské vesnice. Fiktivní příběh se odvíjí v několika rovinách. Hlavní z nich vytváří dokumentaristické zachycení tradičních zvyků a obyčejů, vrcholících inscenací velkolepě pojaté Fanošovy lidové opery „Prechovský buřič“, na níž se podílejí amatéři – lidé z Podluží. Působivost snímku podtrhla vynikající kamera Emila Sirotka a obsazení hlavních rolí Josefem Kemrem, Radovanem Lukavským a Janem Hartlem. (Česká televize)

(více)

Recenze (34)

Blazkowicz 

všechny recenze uživatele

S tím hodnocením asi o něco přestřelím, ale nakonec se nedalo jinak. Nemá to sice žádný děj a nedává to smysl, ale moje rodné Podluží to dostatečně vynahrazuje. Režisér chtěl vytvořit "něco" unikátního, no na rozpracování postav mu jaksi nezbyl čas. Takže místo věnování se víc té děvčicy, je tam aspoň půl hodiny ta otřesná divadelní hra. Co si budem, ona je sice na dědině nespokojená, ale ono by ji to měšťáctví rychle přešlo po návštěvě špinavé Prahy nebo smradlavého Brna (soudím podle sebe a dneška). Tož kdo néni otáto, ať si dá hvězdičku dúle. 3-* ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Tahle rádoby oslava moravského folklóru se moc nepovedla. Všechno působí strojeně, nuceně a chaoticky, zkrátka falešně. I když i pár zajímavých momentů by se občas našlo, je jich ovšem jen pomálu. Poetika je častěji přebita kýčem a všelijakými divácky podbízivými klišé, i ta ale často sklouzávají až do nechtěné parodie. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tady už dávno není nic pravý….." Nevím jak v době samotného vzniku tohoto Jirešova filmu, ale na  dnešního člověka musí svět slováckého folkloru, plný písní, vína a lidových krojů působit již vskutku  jako takový bizarní skanzen. Kvůli poměrně slabému a nepřehlednému scénáři, kdy všechny ty lidové písničky výrazně převyšují skutečný děj, jsem se místy dost nudil. Po vizuální stránce ale film v  sobě nezapře Jirešovu nostalgickou atmosféru a poetiku. Největší devizou snímku je pak bezpochyby (jako vždy výborný) Josef Kemr (coby lidový všeuměl a skladatel lidových písní), který ale ne vždy má o čem hrát. V samotném závěru, kdy záběr na slováckou přírodní scenérii vystřídá záběr na dálnici jsem si pak říkal, že kdyby film s tímto ekologickým motivem v průběhu filmu nějak víc pracoval, mohlo být jeho poselství přeci jen aspoň v něčem trošku nadčasové. Takto je to fakt jen takový „líbivý skanzen“ pro milovníky moravského folkloru, popřípadě herectví Josefa Kemra. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra.  ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

První scénář Vladimíra Merty, který mnohem víc působí jako koncert lidové hudby nebo dokument s lidovou hudbou a o místních zvycích. Hudby a krojů je ve filmu tolik, že už zbývá jen málo prostoru na skutečný děj. Ten popisuje, kterak se Honza snaží získat tantiémy pro Fanoše Mikuleckého. A to přestože není jasné, jakým důkazem by měl komisi přesvědčit o autorství. Sám Fanoš to jen tvrdí a po celou dobu je nám to tak i předkládáno, ale to je vše. Ovšem kvalitní herci film alespoň částečně zachrání. Josef Kemr, Jan Hartl a Radovan Lukavský jsou jen jedni z herecké kvality. Jenže ten příběh je opravdu slabý a jako by si to tvůrci sami mysleli, tak mu přikládají menší váhu než čemukoli folklornímu ve filmu. ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Škoda, že to pan Merta, který to celé vymyslel a hodně chtěl natočit, nedostal. Ale ono by to bylo i tak hodně těžké natočit tak konfliktně jak to bylo naplánované. Pan Jireš to pak rukou zkušenou ohobloval, osmirkoval, ohladil a vyleštil, aby hrany nebyly a příběh pěkně hladce klouzal. Tak to také zůstalo. Na druhé straně, protože to byl pan Jireš, tak tak nemáme ani SSM, ani moudrou stranickou organizaci, aby zase nepomlouval příliš. Jde spíše o to, co to původně mělo být a že výsledný tvar je takový trochu kočkopes. Herecky je to ovšem vynikající, všechna čest. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Fanoš Mikulecký (Josef Kemr), vlastním jménem František Hřebačka (1912–1970), byl moravský skladatel zlidovělých písní z rodného kraje. Profesí dekoratér a jevištní malíř. Pracoval jako malíř pokojů. Působil jako vedoucí redaktor v časopise Malovaný kraj. Svoje písně skládal anonymně. (sator)
  • Filmovanie prebiehalo v Petrove, Lužici, Brne, Prahe a na Hodonínsku. (dyfur)
  • Původní název filmu zněl Smrtka na bílém koni. (Xell)

Reklama

Reklama