Režie:
Dome KarukoskiKamera:
Lasse FrankHrají:
Pekka Strang, Jakob Oftebro, Werner Daehn, Þorsteinn Bachmann, Jessica Grabowsky, Jimmy Shaw, Lauri Tilkanen, Kari Hietalahti, Meri Nenonen, Siim Maaten (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vyznamenaný důstojník Touko Laaksonen se vrací z druhé světové války a velmi rychle zjišťuje, že život ve Finsku v době míru je pro něj stejně znepokojivý. Helsinky jsou prodchnuté homofobií a všichni muži jsou nuceni k tomu, aby se oženili a měli děti. Touko nalézá útočiště ve vlastní umělecké tvorbě, která se začíná specializovat na stylizované homoerotické kresby svalnatých mužů. Laaksonenovo dílo opatřené slavným podpisem „Tom of Finland“ se stalo emblémem celé generace mužů a pomohlo zažehnout plameny gay revoluce. (AČFK)
(více)Videa (6)
Recenze (40)
Rozhodně to není film pro všechny, ale myslím si, že Tom of Finland byl zajímavou osobností a jeho kresby si zaslouží kultovní status, protože jsou prostě rozpoznatelné navíc jasně cílené. Filmu se docela daří rozšifrovat jednotlivé motivace, které vedly Toma k tomu, aby se projevoval právě kresbou. ()
Suchopárné, šablonovité, dosti nudné. 1) Překvapilo mě množství účinkujících. Z filmu jsem měl pocit komorního snímku a přitom titulky uvádějí přes 200 herců. 2) Laaksonenovy kresby byly a jsou velice oblíbené a staly se předlohou mnoha porno filmům. Dodnes patří k vysoce ceněným erotickým materiálům. Hlavní přínos dějinám emancipace homosexuálů (o revoluci bych v této souvislosti fakt nemluvil) je v tom, že Tom of Finland vlastně poprvé prezentoval gaye jako macho typy a nikoli zženštilé růžovoučké vykroucenky. Film ovšem není žádné porno, netěšte se. Ty nejzajímavější detaily jeho prací neuvidíte. 3) Snímku tedy chybí vlastně vše, co kdo může očekávat: nedozvíme se o gayovské emancipaci nic jiného, než že začala. Přitažlivých herců bylo pomálu, erotika žádná. Komu se zachce dramatického příběhu, lásky, boje o uznání, ten má rovněž smůlu. 4) Jednu hvězdičku dávám za to, že snímek vůbec vznikl, a ještě jednu přihodím ze stavovské sounáležitosti. ()
Nudný a ještě k tomu dost nepřehledný a blbě natočený film. Neumí to vykomunikovat situaci, volí to často nevhodné filmařské prostředky (montáž, která neposouvá děj) a hlavně se tomu nedaří najít na své postavě nic jen vzdáleně zajímavého. Jo a jakkoliv nejsem hnidopich a dokonalou kontinuitu záběrů nepovažuju za nutnou, tady bylo dost rušivé, že postavy mezi střihy dost výrazně měnily pozice a výrazy obličeje. ()
Přelom v dějinách kinematografie se nekoná, na to je film - jak píše akinorevv - až příliš konvenční a obyčejný (nenechte se mýlit popiskem o svalech a naddimenzovaných genitáliích, reálně toho moc neuvidíte). Přesto bych Toma doporučil, a to hned z několika důvodů. Jednak se divák poučí o fenoménu, o kterém dost možná neví (můj případ - ač gay, o Tomovi z Finska jsem poprvé slyšel až zde), jakož i o historicko-politické situaci. Filmů o tom, jak vypadala II. světová válka v USA, Británii, Německu, Čechách, Francii, Rusku.. už jsem viděl desítky. Ale jak to probíhalo ve Finsku? A jaká byla ve Finsku 50. let móda, společenská nálada, klubová scéna, jak se lidem žilo a bydlelo, jak se bavili? Kromě toho, jako Zkrocená hora zbořila westernový macho mýtus, podobně záslužnou práci dělá tento film na poli válečném. Ano, i válečný hrdina, co získal medaili za statečnost, mohl být gay. Mnohé diváky překvapí, možná až pobouří scény, v nichž je válečná vřava prolnuta záběry na vojáky, co se spolu milují. A kromě toho všeho je tu ještě jedna přednost - nádherně dojemné finále. ()
Tvůrci nemají kromě krotkého odporu hrdiny k systému a jeho boje za sexuální svobodu nic co říct. Možná jen jako deviantní umělecký film. Život umělce natočený ze všech úhlů. Gayové jsou mi sympatičtí, ale výsledek této politiky je demograficky vymírající Evropa a dovoz mladých pracovních mužských sil z Afriky a Arábie. ()
Reklama