Morirai a mezzanotte

Ne, že by bylo příliš snadné odhalit kdo je vrah, nicméně mně můj velmi brzký typ vyšel a protože jsem o tom byl celou dobu opravdu přesvědčený, tak nějak nemohu říct, že by šlo o skvělé giallo. Jinak je to zábavný film, kterému krom onoho brzkého odhalení nemám příliš co vytknout. Snad jen scéna, ve které protřelý vrah s kudlou couvá před slečinkou se zapnutým mixérem v ruce je trochu mimo, ale alespoň pak vrah mixér použil a bylo to řádně nechutné… ;-) (06.07.2011)

Tak konečne ma L.Bava presvedčil, že do vienka dostal režisérsky talent po svojom výnimočnom otcovi. Lebo už niečo od neho mám pozreté, ale to mi moc nevoňalo, ale už srať na to.Teraz som dopozeral toto a bavilo ma to, ešte viac takýchto parádičiek chrum,chrum. Je tu detektívny príbeh, mysteriózno okolo vraha, ale Lamberto sa nebál isť aj ďalej za hranice gialla, kde už začína slasher, a tak vraždy boli krvavé a niektoré aj efektné, ale hlavne bodycount bol dosť veľký na to aby som bol nadmieru spokojný. A film aj z atmosférou narábal veľmi obozretne. To boli plusy, ale má aj nedostatky a hlavnú vidím, že niektoré scény boli úsmevné a nedomyslenosť niektorých scén mi tiež nebola dvakrát po chuti. A kto je vrahom v týchto vodách sa už nejaký mesiac plavím a tak mi bol jasný od jednej scény. Práve v predvídateľnosti pointy Lamberto stratil 1*, ale aj tak hodnotím celok, a ten bol mimoriadne slušný. (06.04.2015)

Vyvražďovačka, začínajúca sprchovým mordom manželky kriminalistu v štýle Hitchcockovho Psycha. Tajomné dusno pred vraždami žien v ohrození, hmlový opar v závere spolu s ťažko odhadnuteľným páchateľom vytvorili pôsobivú taliansku kriminálku s atmosférou a pár logickými kiksami. Odhalenie je prekvapivé. Vzhľadom na charakater a spôsob dolaďovania tiel zamordovaných slečien zároveň aj pomerne ťažko uveriteľné. (24.02.2014)

Je to prvý film čo som videl od syna kultového režiséra Maria Bavu ktorý sa volá Lamberto Bava. Zo začiatku ma to extrémne nebavilo hudba kamera herci oblečenie vlastne všetko mi evokovalo pre mňa nenávistné osemdesiate roky a to giallu nesvedčí strašne. Zaujímavé je na tomto snímku to že je to viac Slaher ako giallo. Po pravde giallo je to iba v posledných minútach filmu. Ináč je to bohapustá vyvraždovačka študeniek z celkom zaujímavými vraždami so sekáčikom na ľad, s kutáčom a kuchynským nožom a lá Halloween, ale zároveň z dosť nelogickým správaním postáv. Nemastné, neslané klišé však vyvrcholí fantastickou záverečnou scénkou kvôli ktorej ako som už spomínal zvyšujem hodnotenie na štyri. (05.09.2013)

Žluťoučké krimi plné krásných mrtvol! Vrah se nespokojí s jedinou obětí, kvůli které padá vina na někoho jiného. Sprchová scéna je samozřejmě poctou té z Psycha, tahle je pěkně krvavá. Sekáček na led, pistole, břitva, velký nůž, pohrabáč a černé kalhotky. V tomhle filmu se zkrátka vraždí ledasčím. Nahoty je sice poskrovnu, ale zůstává celkový hezký vizuál s vytříbenou estetikou, jak to jen Italové umí, pohledné dívky, spousty krve (i když třeba práce s mixerem je mimo kameru) a skvělá Simonettiho hudba. Ta dokáže navodit patřičné napětí, když dívky prchají před vrahem... Občas padne i nějaký vtípek. ,,Ty vypadáš, jako by ses vyspala s celým fotbalovým mužstvem!",,Kéžby....měla jsem noční můry..." (25.11.2016)