Zasněžená romance

Kdysi nejoblíbenější film mého dědečka vychází ze schématu ztřeštěné komedie, která byla populární zejména ve třicátých letech, a vypráví klasický románek krásného muže a mladé potrhlé dívky - dědičky, která způsobí mezi americkou vyšší společenskou vrstvou pěkný zmatek. Film okořeňují zejména lyžařské scény, krasobruslařské kreace hvězdy (i když jen krátkodobé) Sonji Henie, a také příjemný orchestr Glena Millera a jeho slavná tancovačka In the Mood. Vyšší hodnocení ode mě film nedostává proto, že typologie potrhlých ženských postav, které jsou často sobecké a manipulativní, ve mně nikdy nemůže vyvolat sympatie. 60% (18.07.2010)

Miluji Glena Millera,divím se malému počtu hodnoceni. Jediná Orlau 32 mi rozumí. Děkuji ! přidávám komentář pana Douglase : Jak já tu hlavní hrdinku nenáviděl! Blbá, intrikující, vlezlá a otravná... a oni tomu závěru říkají happyend. Totální unhappyend, v němž norská p**a, co umí akorát lyžovat a bruslit... škoda mluvit. Zabít. Donutila mě k naprosté estetické poddistancovanosti! Už proto ji musím nenávidět. ;) A tato osoba má vaši oblibu, co dokázal on ? že mistrini světa nazývá norskou píčou? PS nejde ani tak o hraní, ale o hudbu která je do dnešních dní stále poslouchatelná :-) Co dokázal Douglas v životě? zatím jen kecá a Vy mu ty jeho kecy žerete až mě serete no coment deda :-) (04.03.2016)

Je pravda, že celá dějová linie kolem Sonji Henie je v Sun Valley Serenade poněkud přestřelená, ale jedná se koneckonců o variaci na screwball komedie, obohacenou o muzikálové a hudební vložky, takže nějaká ta přehnanost je v tomto žánru zcela na místě. Zábavné pro mne byly i mnohé hlášky, dokonce i ty, které byly opakované v průběhu filmu několikrát ve stejné podobě, ale právě svou roztomilou přiznanou "dřevnatostí" či těžkopádností zůstávaly velmi vtipné. No a to hlavní, Glen Miller Orchestra šlape jak lokomotiva, takže i díky výtečnému hudebnímu podkladu se jedná o pohodový oddychový film (a jako takový netrvá déle než hodinu a půl, toto nepsané pravidlo bohužel většina dnešních hollywoodských scenáristů, režisérů a střihačů oddychových komedií nezná nebo nechce znát). (14.11.2013)

Trubaduři z Dartmooru hledají práci, jejich manager Niffty je zoufalý. V nahrávacím studiu se náhodou připletou ke spolupráci se známou zpěvačkou Vivien Dawn - hraje a zpívá Linn Barry,(která se nepohodla z doprovodným orchestrem), a o kterou je mimořádný zájem.Jedná se hlavně o výborné angažmá v prestižním horském středisku Sun Valley. Mimoto z reklamních důvodů klavirista Ted Scott(John Payne) očekává příjezd uprchlíka z Evropy, o kterého se chce postarat. Jaké je ale překvapení celého orchestru, a Tedda především, když vyjde najevo, že uprchlíkem je mladá, sympatická, a velmi pohledná dívka z Norska - Karen Benson (Sonja Henie).....film provází výborné melodie, taneční a krasobruslařská čísla, a byl nominován na tři Oscary. (10.01.2005)

Přede mnou dlouhý večer, v televizi nic, tak jsem si řekla, že trochu nostalgie nezaškodí. Docela roztomilá intrikánka Sonja Henie mi připomínala Natašu Gollovou v některých našich komediích. Co pokazila Sonja svým trochu prkenným hereckým projevem, to napravila krásnou bruslařskou exhibicí. Za scénář naivního příběhu nemohla, hrála co ji předepisoval, i když mnoho sympatií si tím nezískala. Hudební čísla byla perfektní, krásné bylo i zasněžené horské prostředí, ale i tak si myslím, že tento film, kdysi tak milovaný mými rodiči, by už dneska mezi mými vnuky neuspěl. (25.11.2014)