Vražedná pole

V roce 1973, krátce po vítězství komunistů ve Vietnamu se rudá mračna začala stahovat i nad sousední Kambodžou. O revoluci a následné vládě Rudých Khmérů pojednává velkolepé válečné drama Rolanda Joffého "Vražedná pole". Film má jakoby dvě příběhové roviny, které spolu splývají. Jedna z nich je učebnice dějepisu na téma Pol Potovského režimu. Druhá, ta silnější, je přátelství Amerického reportéra Sydneyho Shamberga se svým Kambodžským kolegou Ditem Pranem. Přátelství, které bylo silnější než osud. Nepříliš známý Sam Waterson byl v roli Sydneyho vemi dobrý a v jedněch ze svých prvních rolích potěší i John Malkovich, či Julian Sands. Dita Prana výtečně stvárnil Dr. Haing S. Ngor, muž, který skutečně zažil běsnění Rudých Khmérů. Roland Joffé má coby režisér ohromný cit, drsné scény dokáže kombinovat se záběry na krásnou panenskou přírodu. Mike Oldfield napsal netradiční, ale vynikající hudbu, která je velmi působivá. Konec je opravdu silný, avšak ne cíleně slzopudný (není nijak protahovaný). 85%. (26.06.2007)

Klasický zástupce filmů, které mají rozhodně co říct, avšak zvolily si k tomu nešťastnou formu. Těžko se mi hodnotí něco, co je svým poselstvím vysoko nad zemí, avšak zpracování kulhá. Pár silných záběrů a vhodně zvolených songů divácký zážitek pouze mírně vylepšují. Mám pocit, že obrovská část stopáže je věnována nudnějším pasážím ze života válečných novinářů, tedy nekonečné čekání na různá povolení. Tamní vláda jako by zkopírovala knihu George Orwella 1984 při "výchově" mládeže. Nedostanu se s hodnocením přes 2 *. Myšlenka krásná, ale dal jsem to asi na třikrát. Spousta pasáží je úmorně nudných a světlé okamžiky jsou vždy chvilkovou záležitostí. (03.04.2018)

V roce 1984 mozna necim zajimave, v dnesni dobe lze ale tento snimek hodnotit pouze jako prumerny. Natoceno bylo daleko vice poutavych a citlivych valecnych dramat, zazivneji a originalneji. A taktez vic nutkave - ve smyslu premyslet nad valkou a jejimi dopady na obycejne lidi. Nejde o vylozene zklamani, ale s odstupem doby a postupem kinematografie se proste jedna o solidni, nijak nevybocujici prumer. (01.02.2004)

První polovina filmu nebyla nezajímavá a nemůžu říct, že by se v ní nic nedělo, ale ve srovnání s polovinou druhou byla opravdu slabá a příliš obyčejná. Jisté výhrady bych si dovolil mít i k Oldfieldově hudbě, která do děje místy padne jako ulitá (poklidné pasáže nebo dramatická evakuace), ale jindy z filmu nepěkně trčí a odvádí pozornost (zajetí novinářů například). Jak už jsem napsal, ve druhé polovině Vražedných polí se stane všechno, kvůli čemu je dobré je vidět - Dit Pran putuje Kambodží (tady se Rolland Joffé očividně připravoval na nadcházející snímek Mission), Schanberg doma sleduje televizi a hraje mu k tomu Vincero, Schanberg pátrá po Pranovi... A pak samozřejmě ten krásný závěr (ovšem Lennona bych oželel). Tři a půl. (07.07.2012)

,,...O CO VŠAK NIKDO Z NICH STAROSTI NEMĚL, BYLI SAMOTNÍ KAMBODŽANÉ. DITH PRAN A JÁ JSME SE POKUSILI SHROMÁŽDIT A UKÁZAT VÁM KONKRÉTNÍ DŮSLEDKY TĚCHTO ROZHODNUTÍ NA SKUTEČNÉ LIDI. NA LIDSKÉ BYTOSTI...NA LIDI, KTEŘÍ SE OCITLI MIMO PLÁNY VLÁDNÍCH ČINITELŮ, ALE KTEŘÍ ZA NĚ DRAZE ZAPLATILI A SCHYTALI TĚŽKÉ RÁNY......“ /// Začalo obyčejně: válečnej novinář ve víru války, sledující americkej podpis na ,,míru“ v Kambodži. Operuje se fakty a já postupně zjišťuju, že stopáž nebude vražedná, protože to je furt zajímavější a napínavější. Film jakoby se skládat z několika příběhů: 1.) Jak Sydney a Pran bojovali proti válce..... 2.) Dřív než byl hotel Rwanda.... 3.) Útěk z Kambodže. Mnou povrchně vyjádřeno, zato filmově dost zajímavě rozvedeno. Měl jsem strach z data vzniku – zbytečně. Tyhle příběhy (asi) nejde natočit špatně. Pravda, dneska by to asi bylo víc emoční i krvavý. Nebo by tam rovnou poslali Johna Ramba! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím jaký to je, když Amíci opouštěj stát. 2.) Zjistím jaký to je, když je střídaj Rudí Khmérové. 3.) Thx za titule ,,Meechee“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (13.01.2012)