Režie:
Neil JordanScénář:
Neil JordanKamera:
Bryan LoftusHudba:
George FentonHrají:
Angela Lansbury, David Warner, Stephen Rea, Sarah Patterson, Susan Porrett, Terence Stamp, Jim Carter, Georgia Slowe, Brian Glover, Graham Crowden (více)Obsahy(1)
Společenství vlků působí povědomě až do okamžiku, kdy si hrdinka obleče červenou kápi, vydá se přes hustý les za babičkou a musí si dávat pozor na vlky. Pak pochyby zmizí a lze si tuto svéráznou variaci na Červenou Karkulku vychutnal se vším všudy. Vztah mladé dívky Rosaleen s její babičkou dalece přesahuje hranice vytyčené pohádkou, stejně jako mluvící vlk není jen místní kuriozitou. Podmanivý film Neila Jordana (Hra na pláč, Snídaně na Plutu) nabízí otevřeně psychoanalytickou hru s jednoduchým pohádkovým příběhem, v níž je všechno podřízeno propracované vizuální stylizaci, netradičnímu vyprávění a především důmyslným dialogům. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (166)
"Freudovská" (ako píše i betelgeuse) psychoanalýza rozprávky o Červenej čiapočke v podobe (ne)rozprávky o (ne)dospelej dievčine (ne)snažiacej sa (ne)vyhnúť sa (ne)vlkom, ktorí ju (ne)prenasledujú a zároveň (ne)priťahujú. Výborne podaná atmosféra filmu, ktorý viac než o strachu rozpráva o sexuálnom dozrievaní. Plný počet ušiel len veľmi tesne. 9/10 ()
První půlka se mi docela vlekla, pořád tam někdo někomu vyprávěl nějakou historku… Od prvního pohledu mi připadala divná babička - její protagonistka, kterou jsem nemohla z hlavy dostat jako mazanou vyšetřovatelku z To je vražda napsala, zdála se mi až moc babičkovská a fádní. Časem to dospělo ke vskutku netradiční parafrázi na Červenou Karkulku s prvky hororu (vyjíždějící jazyk, zbytek vlasů v hořícím krbu). Takže když se Rosaleen zeptala vlčího muže, proč má tak velké ruce, následovala nevinná odpověď: „To abych tě lépe obejmul“, což ale v daném kontextu působilo mrazivě. S tímle Společenstvím vlků bych zavyla hned. ()
A kdopak by se vlka bál? Kdepak tahle Karkulka… Sny jsou fajn věc, reflektují naše tužby, niterné pocity, silné zážitky atp. (viz Freud). Copak se asi zdá jednomu děvčeti v rozpuku po přečtení hororového čtení? Neil Jordan o tom natočil perfektní ujetost v lehce surrealistickém hávu, která je zpočátku vcelku o ničem, ale cca. od půlky se konečně chytne příběhu o Karkulce, kterou spíš než cokoliv jiného zajímá, jak se s vlkem spustit. Když ujetost, tak pořádná – přeměny vlka á la The Thing Johna Carpentera, useknuté hlavy a končetiny. Filmu nijak neškodí jeho stáří a spíš mě děsí myšlenka, co by se stejným námětem vykouzlili dnes, při vší té snaze mít co největší divácký záběr. Asi něco ve stylu letošního výplachu o Karkulce Red Riding Hood režisérky Catherine Hardwicke. 80% ()
Najvýstižnejšie by asi bolo tento film pomenovať ako "obludná verzia červenej čiapočky". Krásne je však to, že ikeď má film skutoče temnú a pochmúrnu atmosféru (dokonca gore efekty), stále si zachováva aj silné rozprávkové črty. Horor sa z rosprávky nestal len vďaka umocneniu strašidelných motívov, ktoré sa nachádzali už aj v rozprávkovej predlohe, no nový (charakterový a psychologický) rozmer dostali aj všetky postavy. Mimo toho, že výsledok mi naozaj imponuje sa le veľmi ťažko charakterizuje. Ak by som mohol prirovnávať, tak by som povedal, že v tomto filme sa spája Cronenbergovská psychologická morbidita, Burtonovská temnota a Giliamovská "inakosť". Prirovnanie je to síce veľmi neucelené, no asi najvýstižnejšie opisuje moje prežitky z tohto filmu. Veľmi, veľmi výnimočne po všetkých stránkach. (10/10) ()
[MFF, Cinematik 2009, Piešťany] Dnes už komické tornádo rozprávko-natripovanej maškarády o Karkulke a babičke ala Angela Lansbury v pokročilom veku. Poviedka strieda poviedku, niekto sa stráca, niekto sa baví. V nočnom premietaní sa s prestávkami bezprostredne tlieska a ja som tiež jeden z aktérov. Nebojím sa, smejem sa (zrastené obočie a tak:), ale taktiež som dobrovoľne uväznený v podmanivej (výtvarne úchvatnej) fantasmagorickej krajinke, v ktorej sa Neil Jordan na svoju dobu bombasticky vynašiel. ()
Galerie (94)
Photo © Carlton International Media
Zajímavosti (6)
- Autorka knižní předlohy Angela Carter spolupracovala s režisérem Neilem Jordanem na scénáři. (mahler)
- Předlohou pro film je sbírka povídek nazvaná Krvavá komora (poprvé publikována 1979) od spisovatelky Angely Carter. (mahler)
- Většina vlků, kteří se ve filmu objeví jsou Belgičťí ovčáci s natřenou srstí. Režisér Jordan prohlásil že na to bylo jednak kvůli omezenému rozpočtu a také kvůli bezpečnosti herců. (mahler)
Reklama