Případ pro začínajícího kata

Po letech definitivně nejzásadnější počin nové vlny a perla domácího filmu hledající konkurenta i v globálním měřítku. Scénárista a režisér Pavel Juráček si postavil pomník doslova v hodině dvanácté a osudově propojil ironické zobrazení Balnibarbi s tragickou tendenční situací. Ale satirická nota je ve vyznění spíše floskulí pro historické datace. Režisér zcela potvrdil svou zálibu v komplikovanosti vyznění, diváka vůbec nešetří a na položenou otázku dává jen mlhavou odpověď. Proto je sledování nesmírně těžké, chce to vícero shlédnutí, líbit se Vám to možná hned nebude. Obratnější tedy je sledovat zprvu spíše formu, protože obsah je i nepokrytě subjektivní bez jasného klíče. Film, který se rodil takřka tři roky vytvořil modelovou strukturu - do absurdity dosadit konvenci a tu pak utopit v něčem, co nechápe. Nezáleží na ideologii a zřízení, takový člověk se utopí i v nejvstřícnější demokracii. A tím člověkem je ještě víc než hlavní hrdina sám Juráček. Drtivá kola Normalizace ho vzala sebou a on se další šance nedožil. Otázkou zůstává, zda by jí ovšem dovedl využít. Pošilhávajíc po současném českém filmu o tom silně pochybuji, charakter typu Juráčka by byl ve stejné nevoli jako jeho hrdina po návratu do Barnibalbi. Vidím to proto tako dokument doby, jindy by neměl šanci. Je to odkaz nejen Juráčka, nýbrž celého tehdejšího filmu. (30.01.2009)

,,Víte, co je kapavka, princezno?" ,,?" ,,Nemoc, kterou jsem měl už třikrát." Temné podobenství, ze kterého mě zas a znova mrazí. Juráček byl naprosto geniální a věčná škoda, že ho komouši zničili. Úžasný pozorovací talent a cit mu umožnily vyjádřit básnickým jazykem všechnu špínu a bolesti světa. Byť film cílí především na totalitní společnost, je neuvěřitelně nadčasový. Výtvarná kamera, kostýmy od oscarového T.Pištěka, snová Fišerova hudba, Praha, Český Krumlov, česká krajina a kupa úžasných herců. Dialogy i monolog jsou perlovým náhrdelníkem. Zážitek pro vnímavého diváka. Viděno zatím 5x. (30.09.2015)

Nadčasový existenciální snímek s kafkovsky tíživou atmosférou, zbaven dobových odkazů a časových souvislostí útočí na každý totalitní režim. Svět je bizarní a nerozumí mu ani cizinec Gulliver, ani jeho obyvatelé. Existence sebedestruktivní lidské rasy již přestala dávat smysl a čas běží pozpátku. Úžasná práce kamery mi místy připomínala Proces Orsona Wellese a Spalovače mrtvol, k tomu úžasná hra světla a stínu a pohádkové, mystické lokace. Už jak jsem viděla přejetého králíka v manšestrových kalhotách, věděla jsem, že tohle budou sousto pro mě. Jedna úžasná metafora za všechny- král poručí vymyslet počítač na ruční pohon, aby již nikdo nemusel myslet a tento stroj posléze řídila komunistická mašinérie. "Chtěli zapřáhnout dobytče, a já nedopustím, aby tímto strojem točil vůl." 100%. (02.04.2016)

Pár zajímavých sentencí s odzbrojující logikou :-): Jestliže nám dnes dokáže počítat každý kybernetický stroj, proč by nám v budoucnosti nemohly počítat i stroje šicí? Tato téze mám umožňuje zahrnout mezi počítače i kladku, páku a kolo na hřídeli. Jelikož jsem nic neuměl, nezbylo mi nic jiného než zbohatnout. Původní zrušení července bylo změněno na zrušení listopadu kvůli epidemiím. (02.12.2018)

Bizarní, satirické, místy i trochu surrealistické a pro mě až na silný závěr převelice nudné vyprávění o moru jménem politická nadvláda, která při chytrém dávkování zblbne lidi natolik, že nejsou schopni prokouknout skrze závěs lží a nepravostí. Rozhodně dobrý film, pro mě ovšem postrádající "tah na branku", který by mě donutil nespustit oči z plátna či obrazovky. (14.12.2009)