Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Antonín Kachlík chtěl vytvářet angažované filmy o mravních dilematech pracující třídy, avšak v éře normalizace mohl jedině hlásat, jak kolísající jedinci posléze dospějí k žádoucímu myšlení. Platí to rovněž pro adaptaci knihy Jiřího Švejdy o rozkolísané kariéře mladého cihlářského technologa - vadí zjednodušená kresba postav i dějových zápletek, plakátovitě neživotná mluva i čítankové rozebírání společenských neduhů, ideálem se stává kodex budovatele socialismu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Dialogy jako dělané pro zparafrázování do České sody, hlavní hrdina jakoby vypadl z budovatelského plakátu, naivně moralistní podtón, otřesné postsynchrony, které spolehlivě znásilňují duši filmu, řada béčkových herců v béčkovém filmovém dílku béčkového režiséra... ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Dílo předkládá, asi neúmyslně, jasný obrázek, jak vypadalo socialistické plánované hospodářství. 1) Knížky Jiřího Švejdy ve své době představovaly líbivější verzi "kritického" socialistického realismu. Oproti čtivějšímu Vladimíru Páralovi vsadil Švejda na komunální témata ve stylu dobového satirického týdeníku Dikobraz. Jak je tedy patrné, už předloha není nic moc. 2) Tvůrcům filmu (scénárista, režisér, kameraman, střihač) se podařilo zvýraznit negativní rysy knihy a naopak úspěšně potlačit ty pozitivní. Výsledkem je nudná a nenápaditá podívaná, kterou si rozhodně nechci zopakovat. 3) 33letý Zdeněk Maryška si střihl hlavní roli. Dlouho mu jeho budovatelský elán nevydržel. O několik let později emigroval do USA. ()

zette 

všechny recenze uživatele

U Kachlika mam vzdy pocit, ze vubec nevede herce k divakovi. Takovou neosobni rezii sotva hledat jinde. A je jedno, jestli jde o jeho tvorbu ze 60. nebo 80. let. Pozary a spaleniste nejsou vyjimkou, avsak tady ta beznadej a odevzdanost do bezvychodneho deje, vlastne dobre zapada. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Ukrutná nuda, ale fakt ukrutná! Z dnešního pohledu se nám může zdát námět až absurdní. Těžko říct, nakolik si byli protagoniské a hlavně autoři vědomi hloubky té banálnosti, kterou vytvářejí. Dvě hvězdičky si zaslouží Zdeněk Maryška a jeho postava, jejíž psychologický vývoj je jedinou zajímavou osou filmu. Jinak věrný obraz normalizační šedi zakonzervovaný v jantaru filmového pásu... ()

PatoP 

všechny recenze uživatele

Film natočený podľa rovnomenného románu litvínovského spisovateľa Jiřího Švejdu, od ktorého som už prečítal hádam všetko. Tento román považujem za jeho najlepší, nie je taký zdĺhavý ako "Havárie" ani nudný ako "Dva tisíce světelných let", a tak si myslím, že pri prevedení do filmovej podoby si mohli dať tvorcovia na tom viac záležať. No i tak som rád, že sa tento film nachádza v mojej filmotéke. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé psychologické drama natočené podle literární předlohy J. Švejdy popisující životní události mladého muže Lumíra Brabce v podání Z. Maryšky, jenž se přes známost dostane do prostředí zámožné rodiny ředitele cihelny. Nejen že získá dobře placenou pracovní pozici s mnoha peněžními benefity, ale dokonce v něm nalezne zalíbení zhýčkaná a nestálá ředitelova sestra Lída (S. Turbová). Lumír brzy zjistí, že v podniku se odehrávají nelegální prodeje části produktů a on má tuto zpronevěru krýt. Proto se musí v jednom okamžiku rozhodnout, zda přistoupí na hru jeho zaměstnavatele a bude k němu loajální za každou cenu, nebo si pokusí zachovat čest a rovná záda, a tím pádem přijde o místo i o manželku, která bude dozajista stát za svou rodinou. Svým hereckým výkonem mě zaujal v roli manipulativního ředitele cihelny Otakara J. Hajdučík. Jeho otce, jenž v závěru překvapil svým nadhledem a moudrostí, hrál K. Dellapina a jeho matku, která se nikdy nesmířila se sňatkem Lídy a Lumíra, představovala J. Ebertová. Do této rodiny patřila ještě Lídina mladší atraktivní sestra Jana (D. Maříková). V menších rolích se ukázal B. Šmída a B. Böhmová jako Brabcovi rodiče či S. Zindulka coby zaměstnanec, jenž Brabcovi bezelstně prozradil detaily dlouhodobě prováděné zpronevěry. Režisér A. Kachlík natočil drama o mravním dilematu mladého člověka, jenž cítí, jak jeho život směřuje nežádoucím směrem, avšak povedlo se mu to pouze z části. Obsazení méně známých hereckých tváří byl pouze jedním z důvodů, proč mě tento snímek příliš nezaujal, tou hlavní příčinou bude zdlouhavost a nezábavnost tohoto díla. Přesto se domnívám, že film mohu zařadit i s všema jeho zápory do kategorie průměrné. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Zajímavý pohled do života jedné rodiny a jedné cihelny. Lumír je mladík, kterého si jeden muž (říkejme mu třeba Otakar) vytáhne k sobě do podniku na slušné místo. Lumír si navíc vezme za ženu Otakarovu sestru. Postupem času však zjišťuje, že se v podniku krade a Otakar je v tom zřejmě zapletený. Jak se v takovéhle situaci zachovat? Průměrný film, ale scény z fabriky mě zajímaly, sám jsem léta pracoval ve výrobních podnicích. Vystupuje zde docela dost poměrně neznámých herců, což může být výhoda i nevýhoda. Zaujala mě kráska Sylvia Turbová. Jinak Jiří Lír je předabován a mladej Růžička je tu vidět asi dvě vteřiny (trsá na svatbě). ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

No, nepřejížděl jsem, ale nebylo to nic moc. Dvacítka bude až až. Víc nedám. A to ještě dávám plusy z větší části Zdenkovi Maryškovi. ()

Jonatthan 

všechny recenze uživatele

Chlapík neukradl ani propisku, zachraňoval každou hurdisku. Inženýrka - krásná číča, ale jinak - děsná p... (autocenzura) ()

Peabody 

všechny recenze uživatele

Pan Kachlík nechtěl vytvářet angažované filmy, chtěl prostě točit a m ít se dobře, tak dělal po čem byla poptávka - stejně jako jiní dneska. O angažovanost se snažil Jirka Svoboda, kdežto tohle bylo jenom takové u verchušky oblíbené filmaření. Natáčím život jaký sice všichni vědí, že není, ale velká většina dělá, že to tak je a ta rozhodující menšina nahoře snad i věří že to tak je (VKlaus snad taky věřil neviditelné ruce trhu, zatímco většina kolem jen věděla, že se to má říkat). Nicméně Kachlík podle ne tak špatného Jiřího Švejdy si nevybral špatné herce, ale velká většina (těch dobrých) s ním v osmdesátkách už nechtěla točit. tak mu zbyli začínající, nebo uvědomělí, nebo ti co nevěděli o co jde, nebo kterým to bylo jedno (J Lír, figurkář a - podle své vlasstní biografie - bojovník proti komunistům). Hlavní hrdina je sice hezky mužný, ale herec tedy moc ne, navíc hned po této ideologické hříčce emigroval do USA, kde je jako herec neuživil. Po návratu taky žádné velké role, jakkoli nebyl takový tragický. Paní Turbová pěkná a nic víc, ostatní spadají do některé z výše popsaných kategorií. Ztráta času. ()

McMerkurion 

všechny recenze uživatele

... zahraný a natočený, že ochotníci by to udělali líp, naivita a poctivost hlavního hrdiny je ukázková, jen jedna scéna se mi tam líbila: když popisoval, jak sháněl (vyměňoval) hurdisky za materiál a vybavení ... ()

Reklama

Reklama