Krvavá svatba

Krvavá svatba Carlose Saury je filmovou adaptací baletního představení Antonia Gadese, jež bylo stvořeno podle stejnojmenné divadelní tragédie ve verších Federica Garcíy Lorcy z roku 1931 (a navíc jeho vraždou, spáchanou frankisty, víceméně započala španělská občanská válka). Premiéru měla Lorcova hra roku 1933, Gadesovo baletní představení roku 1974. Gadesovi se podařilo zachytit to podstatné z Lorcy: život, vášeň a smrt a magicko-náboženský význam symbolů. Ostatně, tanec v Gadesově pojetí - to značí balet vyvěrající ze zápalu a lásky flamenca - obsahuje výrazné magicko-rituální gesta a pohyby, uchvacuje a podmaňuje, a s obřadní důstojností vykonává potřebné úkony lidského života a smrti, touhy, pochybení a očištění, hříchu a jeho napravení. Kůň je mužskou sexualitou, nůž je předzvěstí smrti a tajemství podstaty Lorcovy tragédie se odhaluje ve slovech ukolébavky. Saura pojal adaptaci jako zkoušku a seznámení s flamecovou osobností největší velikosti, Antoniem Gadesem, jenž svět vlastně seznámil s vášnivým prožitkem flamenca. Taneční představení je působivé, společně se zpěvem odhaluje emoce, pudy, smyslnost, vroucnost, bezhlavou lásku a hrdost, jež touží být důstojností. Z představitelů zkoušky v tanečním studiu: tak vášnivě toužící Leonardo (vynikající Antonio Gades, vedoucí souboru), prudká a Leonardem náhle přitahovaná nevěsta (velmi dobrá Cristina Hoyos), přívětivější, přesto hrdý a energický ženich (dobrý Juan Antonio Jiménez), nože odmítající ženichova matka (Pilar Cárdenas), Leonardova manželka a sestřenice nevěsty (vynikající Carmen Villena), zpěvačka ukolébavky (Marisol, tehdejší Gadesova milenka), zpěváci ke svatbě zvoucí (José Mercé a Gómez de Jerez). Krvavá svatba je především baletním představením, vášnivým a důstojným, oslavujícím jak krásu lidského života, tak lidské emoce, a uhranutým smutkem smrti, to vše představuje flamenco v jeho slávě a magicko-náboženské obřadnosti. Film tady hraje jen nepatrnou úlohu, tanec si musí vystačit s minimem slov (prostřednictvím písní), jeho prostředkem je pohyb a výrazy gest i pohybu, neboť samotná existence je pohybem, kdy je znovuposvěcován lidský život. Pozoruhodný taneční požitek. (17.10.2022)

Profesionální choreografie, procítěný tanec... To mě upoutalo jen na pár okamžiků a pak jsem jen čekala, kdy vše vygraduje do strhující scény. Ta ale nepřišla. Mě tam chyběla návnada, na kterou by se dal divák chytit. A pak jen škub! A propadl by filmu. Já jsem to vnímala jako surový materiál, jako neotesané dřevo, na kterém je ještě moc práce. Nudilo mě to. (10.12.2010)

Zjevení v kinech v osmdesátých letech, které pokračovalo dalším filmem "Carmen"... Saura a Antonio Gadéz s minimem slov dokázali stvořit Krásu a Vášeň, která člověka zahltila nejen přímo v sále při promítání. O tomhle podle mne filmy jsou - že sedíme ve tmě, husí kůži na těle a jenom zíráme - a kdyby se nás v tu chvíli někdo zeptal na jméno, bude nám to sakra dlouho trvat, než si vzpomeneme. Většinou nás do jiných dimenzí přenesou spíš science fiction nebo fantasy filmy, tohle je důkaz toho, že to lze dokázat i bez okázalých triků..... (10.08.2007)

Krvavá svadba je už siedmym filmom, ktorý od Carlosa Sauru poznám. To slovíčko "už" vyjadruje paradox medzi počtom filmov a mojou neobľúbenosťou režiséra a v podstate aj žánru, ktorý reprezentuje. Napriek tomu sa k menej ako trom hviezdičkám aj v jeho prípade uchyľujem iba zriedka, pretože som presvedčený, že pri filmoch, pri ktorých sledujem pomaly plynúci čas si množstvo iných divákov spokojne vrní. (24.04.2023)

Hovadina na entou...Prvních 20 minut shlédnete jak se tanečníci líčí,dalších 20 minut jak dokolečka zkoušejí figury,a zbytek nezáživné zkoušky , kde polovinu doby čučí ostatní na jednu tanečnici, s konečnou zpomalenou pantomimou jak se dva sokové s kudlama v rukou navzájem zabijou,aniž by se dotkli jeden druhého...Tomuhle říkat film je zhovadilost...Teď už můžete po mne házet kameny...:-) (24.03.2014)