Carmen

Je to ještě tanec zasazený do příběhu, nebo už jen příběh zasazený do tance? Těžko říct, ke své smůle mám ale pocit, že spíš to druhé. Ne, že bych muzikály neměla ráda, ale když z hodiny a čtyřiceti minut děje postavy hodinu a půl protančí, začínám se nudit. Zvlášť, když se jedná o hudební styl, který mému srdci zrovna blízký není. V tu chvíli může kdokoliv vychvalovat Paca de Luciu nebo povedenou choreografii, protože já se začínám dívat na tlačítko na ovladači se dvěma šipkami ukazujícími doprava. Jediné, co mě nakonec donutí ho nepoužít, je krásná dějová linie ve stylu "příběh v príběhu". Scény, kde musíte přemýšlet nad tím, zda-li se jedná ještě o hrané divadelní drama, nebo už o životní příběh dvou hlavních herců. Ano, v konečném důsledku je sice vše jen film a za vším nakonec naskočí závěrečné titulky, ale aspoň ten malý názkak toho, že se hra může proplétat s životem, vždy ocením. (05.01.2009)

Pořád nic... jen další pozvánka na zkušební hodiny, při kterých dojde k osobním techtlím s následným přechodem k mechtlím, docela nešťastně zakompovaným do nosného příběhu, a co hůř - bez vášně, bez katarze. Dál už je to o podmračených ksichtech, dupání, trhání hlavou a obstarožních tanečnících... no dobře, ještě o dvou opravdu působivých tanečních scénách. S povděkem tak lze kvitovat už jen osvěžující přítomnost Laury del Sol, svou živočišností a jiskrou vynahrazuje pohled na ty strhané, věčně nasupené rašple, vyskytující se ve velkém především v první části - Krvavé svatbě. A přitom Carmen - taková sázka na jistotu... Hádám, že se musí obracet v hrobě, spolu s Bisetem, každý ve svém, přirozeně... (18.02.2015)

Čakal som podstatne viac deja ako tanca a spevu, ale mám pre ten španielsky rytmus slabosť, takže sa to dalo zvládnuť. Tanečné scény k skutočným filmovým s dialógmi, ktoré sa týkajú niečoho iného ako tanca, sú v jasnej prevahe a ich pomer je asi 70 :30. Nebyť tých španielskycu gitár a pekného tanca, tak by som to nepotreboval vidieť. U mňa priemer. 60%. . (20.03.2012)

V podstatě nechápu místní nadšení....100 minut v jedné zkušebně mě i při sebelepší režii nemá šanci moc zaujmout - nehraje-li ovšem v pozadí Bizetova hudba či se na plátně neobjeví pěkná hlavní herečka. Trochu to na mě působilo jako parodie na Carmen. Zpočátku jakoby se vše schylovalo k velké katarzi, což by bylo vystoupení před lidmi, nakonec však jen dobelhání unaveného diváka (a tančících) k vytouženému nápisu konec. (01.11.2007)

Nejlepší tanečnice nemusí být Carmen - ta totiž je svou postavou, žije TEN příběh. Z toho vyplývá jeden z oblouků - stárnoucí dokonalá tanečnice musí naučit všechny své finesy nikoliv lepší, ale carmenovatější soupeřku. Souhlasím s Saurou, který ústy hlavního hrdiny odsuzuje tradiční ztvárnění Carmen v kostýmech ("Neumím dělat klasiku" - a odchází z podia, kde se producíruje tradiční kostýmovaná Carmen). Aby hra žila, potřebuje inovaci, převedení věčného tématu do současnosti, do reality - A to Saura zvládl dokonale. A dále z filmu čiší radost tvorby - radost umělce z vytváření nové interpretace. Kdo nezažil, nepochopí. (20.12.2008)