Carmen
Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHudba:
Paco de LucíaHrají:
Antonio Gades, Laura del Sol, Paco de Lucía, Marisol, Cristina Hoyos, José Yepes, María PagésObsahy(1)
Po filmu F. García Lorca : Krvavá svatba (1981) se španělský režisér Carlos Saura znovu navrací do ispirativního světa baletu a ke spolupráci s výraznou osbností choreografa a tanečníka Antonia Gadese. Tentokrát však do dramatu lásky, žárlivosti a smrti ohnivé španělské cikáuky Carmen, které Gades právě studuje se svým souborem, vkládá Saura ve filmu ještě další tematikou rovinu : vlastní filmový děj, vztahující se k soukrové sféře tanečních interpretů. Souběžně s rodícím se tvarem představení vzniká i milostný vztah Gadese k mladé představitelce Caremen, v němž se stýkají citové analogie současně s nácvikem scén. Saurův film poskytuje bohaté zážitky vynikajících tanečních kreací ve stylu flamenka, jež sjou obdobně jako v předchozím Saurově tanečním díle snímány neokázale při zkouškách, čímž vzbuzují autentický dojem právě probíhajícího tvůrčího procesu,. Za pozornost stojí i hudební stránka filmu, v ním exceluje známý kytarista Paco de Lucia. Na 36. MFF v Cannes 1983 získal tento film Cena za umělecký přínos. Z mnoha filmových adaptací Carmen si připomeňme např. Originální muzikálovou úpravu americké filmu Otto Premingera Carmen Jones. Švýcarský film Carmen (1998) je záznamem představení na salzburském festivalu, jež nastudoval Herbert von Karajan ten také snímek režíroval. Zcela osobitou, aktualizovanou verzi námětu podle Meriméeovy předlohy natočil Jean-Luc Godard pod názvem Prénom Carmen (1983, Křestní jméno Carmen). V klasicky pietním a bohatě výprávném hávu, se slavnými operními pěvci realizoval Bizetovu Carmen /1984) Francesco Rosi. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Muž a žena. Rozbouřené emoce, precizní taneční kroky, jiskřivé pohledy, pot. Pohyby plné něhy i vášně, elektrizující erotické napětí, protikladné náboje, co se přitahují. Horkokrevná španělská hudba, při níž přebíhá člověku mráz po zádech. A to vše podpořeno důmyslným a ambivalentním prolínáním se několika dějů, takže nejen divákovo srdce, ale i jeho mozek si přijde na své. ()
Nejlepší tanečnice nemusí být Carmen - ta totiž je svou postavou, žije TEN příběh. Z toho vyplývá jeden z oblouků - stárnoucí dokonalá tanečnice musí naučit všechny své finesy nikoliv lepší, ale carmenovatější soupeřku. Souhlasím s Saurou, který ústy hlavního hrdiny odsuzuje tradiční ztvárnění Carmen v kostýmech ("Neumím dělat klasiku" - a odchází z podia, kde se producíruje tradiční kostýmovaná Carmen). Aby hra žila, potřebuje inovaci, převedení věčného tématu do současnosti, do reality - A to Saura zvládl dokonale. A dále z filmu čiší radost tvorby - radost umělce z vytváření nové interpretace. Kdo nezažil, nepochopí. ()
Je to čirá radost moci pozorovat proces, jak vzniká něco dokonalého. Jednoduchoučký příběh, který slouží jako kostra, na níž se navlékají dokonalá tančení čísla. Čiší z toho nenamyšlená hrdost těch lidí, kteří ji nehrají, která v nich je, a oni vlastně jen překovávají stud a zjevují ji. Tahle přirozená lidská invence suveréně překrývá všechny herecké pihy, které by se tam (možná) daly najít. ()
Hudba byla fajn, ale prim tvoří v Carmen pohyb a propracovaná choreografie. Tu vášeň jsem z tance rozhodně cítil…paradoxně, když se zrovna netancovalo a byla „opravdová“ romantická scéna, emoce jakoby se úplně vytratily. Celkově netaneční pasáže byly velmi slabé a nudné, naštěstí jich v té záplavě pohybových kreací nebylo moc. Ovšem postupné umělé vkomponovávání „reálných“ konfliktů do nacvičování představení (tuším od „karetního souboje“ dál) mě čím dál víc nebavilo a závěr mi přišel vyloženě mimo. Takže nakonec kladu toto zpracování jen o kousek výše než jiný snímek z „cyklu“, Carmen Jones; přesto průměr nepřekročí. ()
Při tanečních scénách čiší z protagonistů čistý temperament, u ústřední dvojice mi bohužel dost chyběl a především Antonio mi do celku typově příliš neseděl. Výstavba děje se odehrává především na parketě a Antoniovy city se průběhem času mění, jak na tanečním parketě do kroků Flamenca při zvuku libozvučné španělky, tak v soukromí. I proto se dá celkem snadno dovtípit závěru, který nad celým představením uzavírá oponu. 75% ()
Galerie (27)
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
La Película – festival španělských filmů
Příznivci španělské kinematografie si mohou již nyní zakoupit vstupenky na čtvrtý ročník festivalu La Película, který se bude konat od 24. - 28. února v pražském kině Světozor a od 17. do 21. února v… (více)
Reklama