Carmen
Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHudba:
Paco de LucíaHrají:
Antonio Gades, Laura del Sol, Paco de Lucía, Marisol, Cristina Hoyos, José Yepes, María PagésObsahy(1)
Po filmu F. García Lorca : Krvavá svatba (1981) se španělský režisér Carlos Saura znovu navrací do ispirativního světa baletu a ke spolupráci s výraznou osbností choreografa a tanečníka Antonia Gadese. Tentokrát však do dramatu lásky, žárlivosti a smrti ohnivé španělské cikáuky Carmen, které Gades právě studuje se svým souborem, vkládá Saura ve filmu ještě další tematikou rovinu : vlastní filmový děj, vztahující se k soukrové sféře tanečních interpretů. Souběžně s rodícím se tvarem představení vzniká i milostný vztah Gadese k mladé představitelce Caremen, v němž se stýkají citové analogie současně s nácvikem scén. Saurův film poskytuje bohaté zážitky vynikajících tanečních kreací ve stylu flamenka, jež sjou obdobně jako v předchozím Saurově tanečním díle snímány neokázale při zkouškách, čímž vzbuzují autentický dojem právě probíhajícího tvůrčího procesu,. Za pozornost stojí i hudební stránka filmu, v ním exceluje známý kytarista Paco de Lucia. Na 36. MFF v Cannes 1983 získal tento film Cena za umělecký přínos. Z mnoha filmových adaptací Carmen si připomeňme např. Originální muzikálovou úpravu americké filmu Otto Premingera Carmen Jones. Švýcarský film Carmen (1998) je záznamem představení na salzburském festivalu, jež nastudoval Herbert von Karajan ten také snímek režíroval. Zcela osobitou, aktualizovanou verzi námětu podle Meriméeovy předlohy natočil Jean-Luc Godard pod názvem Prénom Carmen (1983, Křestní jméno Carmen). V klasicky pietním a bohatě výprávném hávu, se slavnými operními pěvci realizoval Bizetovu Carmen /1984) Francesco Rosi. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
Zklamání? Spíš nespokojenost. Taneční výkony i hudba zaujmou, ba strhnou. Scénář osciluje kdesi mezi novelou P. Meriméa a libretem H. Meilhaca a L. Halévyho. Chybí něžná postava Micaëly jako protiváha ke Carmen (libreto), film postrádá původní drsnost prostředí a postav - místo cikánů, pašeráků, dělnic v tabákové továrně, vojáků a zlodějů zde jsou tanečníci, překupník drog. Drama současných hrdinů je nepřesvědčivé, působí jako podruhé vyvařený čaj! V předloze je Carmen divoká a nezkrotná, svobodná cikánka, Carmen Saurova je záletná vdaná žena, která si něco začala s režisérem. Místo vášně románek, místo osudovosti znuděnost. Jsem schopna pochopit vášeň a její destruktivní dopady na životy zúčastněných, co nechápu je flirt a nevěra z nudy. A tak na mne, ať se nikdo nezlobí, tahle Carmen působí. Nepřesvědčivě působil i Antonio Gades, snad se na jeho hereckém (ne)výrazu podílelo i to, že on sám byl ve svém občanském životě 5x ženatý a 4x rozvedený. Ta poslední manželka s ním vydržela až do konce jeho života - celý rok. Vášnivá láska? Nebo spíš nestálost a poživačnost? ()
Vyzeralo to ako zaujímavý film a rozhodne aj bol, nehovoriac o tom, že to bol sám o sebe dobrý film. Vizuálne je ,,Carmen" ohromujúca, s dobrou kinematografiou, výraznými farbami, kostýmami a kulisami, ktoré vyrazia dych. Hudba je tiež úžasná a hraná s autentickou chuťou, vďaka ktorej je zážitok ešte vášnivejší. Choreografia je veľmi živá a ukazuje veľké množstvo technickej, až virtuóznej brilantnosti, pričom tanec flamenca je nielen efektívny, ale aj tanečníci ukazujú, že vedia výborné tancovať. Napriek tomu, by film potreboval zrýchliť rozprávačske tempo a chýba mu sviežosť. 6/10 ()
Muž a žena. Rozbouřené emoce, precizní taneční kroky, jiskřivé pohledy, pot. Pohyby plné něhy i vášně, elektrizující erotické napětí, protikladné náboje, co se přitahují. Horkokrevná španělská hudba, při níž přebíhá člověku mráz po zádech. A to vše podpořeno důmyslným a ambivalentním prolínáním se několika dějů, takže nejen divákovo srdce, ale i jeho mozek si přijde na své. ()
Úchvatné. Krásné. Tak umělé a stylizované a přitom tak opravdové. Nejsem přílišný poeta, ale když jsem po skončení tohohle filmu vyšel ze sálu a kamarádi se mě ptali, co tomu říkám, neměl jsem slov. A vážně jsem chtěl umět tančit jako Antonio Gades - konečně nějak říct Té Pravé, jak moc jí miluji! Skvělá režie, byť pravda trochu zpochybněná občas nechtěně vtipným castingem a lehce teatrálním herectvím (o to tady ale vlastně jde, ne? Právě v té všudypřítomné stylizaci je klíč - všichni hrajeme divadlo a současně jsme jen uzlíčky nervů). Fascinující Escamillova kamera a skvělá choreografie... Tak to bývá, když klasiku objevíte pozdě! ()
Při tanečních scénách čiší z protagonistů čistý temperament, u ústřední dvojice mi bohužel dost chyběl a především Antonio mi do celku typově příliš neseděl. Výstavba děje se odehrává především na parketě a Antoniovy city se průběhem času mění, jak na tanečním parketě do kroků Flamenca při zvuku libozvučné španělky, tak v soukromí. I proto se dá celkem snadno dovtípit závěru, který nad celým představením uzavírá oponu. 75% ()
Galerie (27)
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
La Película – festival španělských filmů
Příznivci španělské kinematografie si mohou již nyní zakoupit vstupenky na čtvrtý ročník festivalu La Película, který se bude konat od 24. - 28. února v pražském kině Světozor a od 17. do 21. února v… (více)
Reklama