Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (69)

nascendi 

všechny recenze uživatele

Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Situace v pohraničí těsně po válce nebyla nijak růžová a pan Kachyňa dokázal tu hutnou atmosféru vykreslit značně věrohodně.. Příběh ovdovělé ženy se dvěma malými kluky mě vtáhnul na první dobrou, k tomu tedy musím připsat, že postava „slušného“ Němce mi vzala dech.. Cením si i toho, že tvůrce diváka k ničemu neponouká, nabízí různé situace k úvaze, ale zachovává prostor k vlastnímu názoru.. Smutně krásné pokoukání o hrozné etapě našich dějin.. ()

Reklama

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Tady se nabízí zajímavé srovnání přístupu různých režisérů k předlohám Vladimíra Körnera odehrávajícím se v poválečném pohraničí. Řekl bych že Vláčilova Adelheid a Svobodův Zánik samoty Berhof z něj vychází o něco líp, ale to neznamená že by Cukrová bouda byla špatná. Mě se líbil hlavně Miroslav Macháček a Jana Švandová. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Preciznost a důslednost režiséra Kachyni, se nevyhnula ani tomuto snímku. Doba před okupační, ve filmu Lásky mezi kapkami deště, byla podchycená výborně. Doba po okupační, v podání pana Kachyni, je na tom stejně. Film má několik silných faktorů. I když se v podstatě jedná o válečný film, není zasažen žádnou agitační nutností, dokonalý obraz událostí minulých, v každodenním životě přítomném a dětský pohled na dění kolem sebe. Děj se nádherně vyvíjí a má své dramatické i humorné části. Tehdejší silné dilema česko-německé národnosti v podání pana Macháčka a největší dramatická role Jany Švandové, jsou také zárukou silných kvalit. Opravdu klasická práce Karla Kachyni a výborný námět. Pro milovníka československých filmů nádherná podívaná. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Takřka dokonalé propojení (po)válečného dramatu a rodinného filmu, které má na svědomí kdo jiný, než mistr oboru Karel Kachyňa. Málo v kterém filmu je vylíčena doba těsně po válce jinak než jako naprostá idyla - zde i přes určitou úlevu spatříme strach z nového prostředí, vytržení z kořenů, dozvuky válečného teroru. Kromě bezchybné Jany Švandové a suverénního Miroslava Macháčka zaujme i Michal Dlouhý v jedné ze svých prvních rolí. Vladimír Körner může být i touto adaptací nadmíru spokojen. 95%. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
  • Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
  • Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)

Reklama

Reklama