Sekta

Soaviho filmy ze škatulky "italský horor" silně vyčnívají - jsou originální, inteligentní, v uměleckém stylu, umí navodit tíseň a hrát na struny diváckých fóbií a fajnšmekři ocení odkazy na dávné pohanské mýty. Ani Sekta (vlastně mytologicky stojící na těch kulturních odkazech) Soavimu po jeho předchozím opus magnum nedělá ostudu - film se odvíjí pomalu a od momentu, kdy Herbert Lom vypustí brouka ze zkumavky, se divák stává skrze postavu Miriam součástí nepříjemného snu, jakési halucinace, která se vyvíjí velmi nepředvídatelně. Nenápadná perla italského hororu. (24.05.2013)

Čím viac času ubieha od doby, čo som film videl, tým na viac kladov si spomínam. Ale priznám sa, pri pozerani som bol dosť v rozpakoch. Prosto som nebol naučený na talianske horory. Najdôležitejšie, čo treba povedať je to, ze je to PSYCHOfilm. Je to taky neprijemy príbeh z ktorého si zapametáte nejakú tu studňu, králika a nechutne strhnutý ksicht. A samozrejme čosi čo sa možno aj vyrovná znasilneniu dievčata stromom s iného a slávnejšieho hororu :)... (25.04.2005)

Je obtížné hodnotit Italskou klasiku, když v ní nefunguje prvek krve. Soavi feat. Argento - dreamduo bomberů čistého gorehorroru ve sto:/ minutách ani náznakem nenaplňují toho, čehož italomilové tak netrpělivě žádají a když už se to asi v polovině rozjede, tak jsou nuceni sledovat prehistorické skilly bez jakýchkoliv důrazů na brutalitu a vyšperkovaný detail. Tyto efekty např. Fulci zvládal už za teenagerských let a to nebyl žáden papundeklař ! Fajrunt ve studni sice ušel, ale nic nezachránil. Soaviho kvality jsou jinde. (07.04.2013)

Michele Soavi je určite popredným tvorcom talianskej hororovej školy, o tom niet pochýb. Ale väčšina jeho snímkov pôsobí málo invenčne a využíva to, čo sa naučil u majstrov ( napr. Lucio Fulci ). Aj SEKTA je dejovo a formálne nepôvodný kúsok, má však svoje momenty a možno ho označiť za to lepšie z 90.rokov, kedy italo horor pomaly upadával. (10.03.2016)

Opäť, podobne ako u The Church, človek až žasne, aké psychedelické a originálne scény a nápady, aký osobitý prístup, snová atmosféra a vôbec, očividná tvorivá sloboda dua Argento/ Soavi sa do filmu dostala. Je tu aj zopár scén, kde sa nezaprie talianska hororová gore škola, ale je to hlavne hypnotická atmosféra a kreatívne spracovanie, nápady, o čo tu ide. Krásny les kdesi v Nemecku, farby ako od maestea Argenta, poteší stále krásna Mariangela Giordano v malej úlohe a aj narážka na Lovecrafta, čo som si všimol až ňa nejaké tretie, štvrté pozretie. Napriek tomu si to zasa rád pozriem znova. Pre mňa stále pozerateľná, obľúbená klasika. (31.03.2021)