Dobré světlo

Kdo nekrade, okrádá rodinu říkalo se tenkrát. V tomto duchu se zuřivě jelo celé sedmdesátky i osmdesátky. Kdo měl známé na správných místech a dobře podmazával, neměl se špatně byť to bylo pořád v rámci hranic toho našeho oploceného socialistického ráje. Nejvíce z toho profitovali ti na správných místech. Jako třeba městský architekt V. Průcha. Časem se uplácení a nošení dárků tak vžilo, že to už nikomu nepřipadalo divné a když někdo něco chtěl bez všimného, byl za exota. Traduje se historka o mladém lékaři, který přebíral praxi na malém městě od kolegy jdoucího do důchodu. Sklep měl plný nevypitých lahví vína a drahého alkoholu. Co to je - ptal se mladý lékař. To je od pacientů - odpověděl starý. Pořád mi to nosej, ale já nepiju...  --- Nechce se mi tedy moc věřit prozření hlavního hrdiny byť  s nástupem čtyřicíctky se chlapovi v hlavě lecos přerovná a své mohla udělat i domluva dávného přítele, jehož názor býval respektován. Nevěřím, ani že to bylo tou ránou pěstí kvůli sražené dívce... Prostě nevěřím. Kachyňa měl ke konci komunismu, kdy se už začínalo tušit, že to musí kleknout zřejmě potřebu natočit něco asi lehce kritického k režimu. Zrcadlem měl být Průcha. Krom ale mnohých vnad a křivek tehdy mladých hereček film nijak ideově diváka nezasáhne a dnes je to spíš taková relikvie své doby. Závěr schůze, kdy jde vedení o člověka a jakýsi místní tajemník Pláteník se za architekta postaví byl směšný a celou tu naznačovanou kritiku jak to chodí to smázlo jedním vrzem...  Strana přeci ví a rozhoduje správně a spravedlivě.  Dávám za tři kinofilmy. * * * (17.05.2023)

Vazeni normalizacni sudruhovia, moralne autority, klobaskovi inzinieri, nasrane militantne feministky, militantni katolici, mentalni invalidi, lokalne nazorove autority, uspesni -i menej uspesni - absolventi VUML, samozvani psychologovia, zakomplexovane a zamindrakovane nuly, pravidelni - i menej pravidelni citatelia Leninovych Aprilovych Tez a neuspesni aspiranti na titul zasluzileho umelca, budem vam oponovat. Je mi naprosto jasne, ze by ste tento normalizacny film zadupali najradsej do zeme, lebo stale sa stretavam tuna s pristupom, co je normalizacne, je automaticky spatne. To si ja rozhodne nemyslim. Ci uz ide o normalizacne socialne istoty, pracu, byvanie, alebo hoci aj o tento Kachynov film. Film pojednava o nahych samiciach, a v ramci moralnych hodnot vtedajsej spolocnosti, pevne zviazanej normalizaciou, je to uspesna kriticka vypoved o castom pokrytectve najma malomestskeho prostredia. Z hercov je snad najznamejsi Ilja Prachar /Spalovac Mrvol, Kladivo na Carodejnice/, ale za zmienku stoja aj herecke vykony ostatnych : pani Chylkova, Gabriela Wilhelmova atd. Sice tento film nema na Menzelovu Vesnicko ma Strediskova, ale bavil som sa, a to tak, ze velmi. 77 % (29.04.2014)

Komunisti boli v spoločenských otázkach odjakživa liberálni, aj preto v osemdesiatych rokoch povolili do distribúcie film s nezvyčajným množstvom erotiky. Udržať dej v režimom povolených medziach "komunálnej kritiky" sa im však našťastie nepodarilo. Kachyňa s nimi - ako neraz - vypiekol. Filmu niet čo vyčítať, kráľ českých režisérov sa s témou i s protirežimnými nuansami doslova vyhral. (04.01.2013)

Tak trochu "Americká krása" v socialistickém osmdesátkovém Československu. Rozhodně tématem krize středního věku a jeho řešením! A tak se i náš hrdina jednoho rána probudil s pocitem, že se jeho život utápí ve smrdutém rybníčku a že pokud chce něco se svým životem udělat, musí to být hned a radikálně. Ve své době velice originální a velice odvážné! (28.04.2014)

Na svou dobu poměrně odvážný počin Karla Kachyni. Nahota se zde objevuje jen za uměleckým účelem, proto byl možná v tehdejší televizi tolerován. Na scénáři s Kachyňou spolupracoval Karel Čabrádek. Annu Tomsovou nadabovala Taťjána Medvecká. Film vypráví příběh mladého architekta, který se vrátil ke své oblíbené činnosti, k fotografování. Ve svém objektivu našel krásu a odvahu k rozhodnutí. Ovšem, na konci si vezme ze všeho ponaučení a vrátí se k rodině. (29.10.2008)