Hanele

Velmi dustojna tecka za celovecerni tvorbou Karla Kachyni! Myslim, ze se povedla vyobrazit jak novela Ivana Olbrachta, tak zivot v zidovske obci, kdesi v Zakarpati. Krasny pribeh, ac monotonni, tak nadherna hudba Petra Hapky a hezke dialogy. Z hercu me jednoznacne nejvice zaujal Hanus Bor, ten byl vyborny, skoda, ze ve filmech nedostava vetsi prostor. Nadprumerny cesky film od rozdeleni... (08.05.2013)

Tento film mi byl poslán jako TIP křesťanského filmu. Chyba - tento film je náboženský, ne křesťanský a proto do seznamu nepatří. Nemám nic proti židům, naopak jim máme žehnat, neboť jsou vyvoleným národem atd. Nicméně mnozí se stále drží starého zákona a čekají na příchod mesiáše. Škoda... Za nahotiny a další scény, které v takovém filmu nemají co dělat strhávám hvězdičku... Jinak průměrné dílko. (29.07.2012)

Kachyňa umí ale tohleto se povedlo opravdu moc. Lada Jelínková je úplně ideální postavou i když si jinde moc nezahraje. Její krása je tak přesvědčivě slovanská, že si na tu roli nedovedu nikoho jiného představit. Kdyby nám ti hajzlové komunističtí neprotivili Olbrachta ve školách, možná , že by naše generace objevila krásu i této předlohy. Takže Karle , dík! (19.12.2008)

Příběh o velice zajímavé problematice natočen Karlem Kachyňou poměrně slušně. Scény, které měly v člověku vyvolat vzrušení či určité rozporuplné emoce, byly věrohodné. Vše podtrhuje věru skvělý výkon Mira Nogy, o kterém jsem nikdy před tím neslyšel, což je důkaz, že v československém filmovém prostředí nejsou výjimkou herci, kteří nejsou naší společností tolik známí a jsou značně talentovanější a lepší (dá se říci i o Ladě Jelínkové). Ač 4 hvězdy nedám, připouštím, že by si je snímek možná zasloužil i z důvodu, že jsem stejným počtem hvězd ohodnotil jiné české drama Hlídače č. 47 a Hanele je o víc než fous filmovější. 65% (03.12.2013)

První polovina filmu je těžko uchopitelná, pomalu mi ani nedávala moc smysl, působí tak snově. V podstatě nic se tam neděje a souznít s nějakou postavou bylo takřka nemožné, všechny mi přišly přímo nechutné. Což byl asi záměr. Ovšem ani herecky to nebylo nic moc. Přišlo mi v kontextu druhé půlky zajímavé, že jsem v té první dospěl k názoru, že to snad skutečně musí být středověk, jinak to ani není možné. Po přesunu Hany do Ostravy a příchodu Radovana Karadžiče konečně získává snímek poněkud širší rozměr a přívětivější tvář. Konečně přichází na řadu spor racionalismu a svobodné mysli proti zapšklosti dogmatického náboženství, který se tak stává ústředním bodem celého příběhu. Závěrečný střet je pak skvělým vyvrcholením, který byl sám o sobě zážitkem, za který stálo zhlédnout i velmi nudnou první polovinu filmu. (01.06.2011)