Kráva

Jeden z filmů, co jsem viděl kdysi jako kluk v TV, ne kompletně, přičemž jsem prošvihl začátek, možná i konec, nevzpomínám si.... vzpomínám si na scénu, kdy (tehdy, stejně jako letos já, sedmadvacetiletá) Mihulová ukáže kozy a nohy ve chlívě a Holub ji tam přefikne. Jako kdyby všechny sexuálně-násilné scény a filmy byly vždy silně zafixované v mé paměti. Takže když jsem na 'Krávu' takhle po letech narazil, uvědomujíc si, oč jde, milerád jsem si rest doplnil a sjel celý film znovu. Snímek je silně naturalistický a český v tom ryzím slova smyslu, odér, mentalita tehdejších lidí, žijících v dané pohorské oblasti, každodenní boj, tvrdá práce i život, ale taky jednodušší, přízemnější přístup k jeho hodnotám (což dnes lidem chybí)... a do toho být navíc outsider. Velmi přesný casting, chci říct Mihulová a Holub jsou už jen svým vzezřením absolutně přesní. A film je tak minimalistický a repetitivní, ale právě ta repetitivnost je znakem mnoha skvělých knih i filmů. Kachyňa, ač jsem si od něj dlouho nic nepustil, jako obvkyle dělá z mála mnoho. (06.04.2019)

KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILERY: Adam je tak trochu zvláštní mladík. Žije v Krkonoších na něčem, čemu se o pár desítek let později začne říkat "sjezdovka," se svou umírající maminkou, které nosí morfium od místního felčara aby mírnil její utrpení. Jako každý den se vrátí utahaný z putování po horských hřebenech, nalije morfium do hrníčku a pak zjistí tu strašnou pravdu. Maminka už není. Adama posednou příšerné flashbacky z minulosti, které nám ukážou, že má fóbii ze rtěnek, prožil si pád z útesu a byl na svou maminku poměrně fixován. Za pár minut se s její smrtí naštěstí celkem srovná a k divákově smůle tak ani neučiní pozřetím morfia, což by se fakt nabízelo. Po nějaké době za Adamem přijde nezvaný host v podobě děvy jménem Alena a ačkoliv jí dost energicky dává najevo, že jí ve svém osamělém království nechce, Alena se nedá a v příšerném zápasu na hranici života a smrti mu "nechtěně" ukáže ňadra. Adama posedne zvířecí touha, přesně takováhle (i když o dost větší) totiž vídal u své maminky, a prostopášnice Aleny se zmocní ve stodole. A náhle je vše dobré. Alena a Adam spolu začnou žít, film plyne svým zajímavým tempem a eskaluje do mnoho ne příliš dobrých událostí. (08.12.2017)

V jednoduchosti je síla. A tento příběh je jednoduchý a hodně silný. Karel Kachyňa natočil opět podle předlohy Jana Procházky svým způsobem vzácně vyjímečný film, prostě " Kachyňovka ". Petr Hapka film doprovodil nádhernou a magickou hudbou. Ústřední dvojice Radek Holub a Alena Mihulová (Kachyňova manželka) je dokonalá. A neméně důležitá hlavní role - jsou v mlze zatopené horské lesy. Nádherná, syrová a minimalistická balada. (11.03.2014)

Dřina. Jen pot a nekonečná dřina... A jeden skromný sen uprostřed krásných kopců (tam si tak vyrazit na víkend, „vyčistit si hlavu“ a zrelaxovat, že?) Jako nůše plná kamení těžký příběh, ze kterého se mi sevřelo srdce. Taky jsem míval své sny, ale už mi se mi zdají nedostupné (dokonce jsem kdysi měl i chalupu na horách, na nádherném místě, ale už nemám). Občas si nepřipadám příliš šťastný. A to mi ještě stále zůstal majetek, za který by bylo celé stádo krav! A Róze a Adamovi by přitom ke štěstí stačila jedna jediná... Tenhle majstrštyk Karla Kachyni mě přinutil k zamyšlení. Děkuji mu za to. (19.09.2013)

Pokud chcete vidět film s příběhem, který vás vezme za srdce a nepustí, rozhodně zkuste tento film. Citlivě natočený vztah dvou si ze začátku neznámých lidí. Prosté sny „chalupníka“ o tom, jak bude mít svojí krávu, jak dostaví políčko na svahu kopce, kam tak lopotně den co den nosí hlínu z údolí. Režisérovi se skutečně podařilo, aby celým filmem zcela prostoupila atmosféra doby ve které se film odehrává i myšlení lidí, kteří v ní žijí. Rozhodně doporučuji. (14.08.2007)