Dark

Mnozí Dark považují za německou odpověď na Stranger Things, ale s tím to má společného tak akorát to, že se jedná o seriál. Dark se sice ze začátku tváří, že se jedná o klasické městečko, kde se dějou divné věci a kde má každý nějaké to své podivné tajemství. Postupně ale vychází na jevo, že vše souvisí se vším, což je vlastně mantra celého seriálu. A to se mi líbilo. Seriál má úžasnou atmosféru a to ve všech třech liniích, výborné herce, byť k některým dětským a mladistvým asi nebudete cítit sympatie, ale i to si časem sedne a hlavně je tu příběh, který možná ohlodán na kost není až tak originální, ale tvůrcům se ho podařilo zabalit do neokoukaného hávu. Jasně, kdyby jsem se v tom rýpal, tak bych našel spoustu nelogičností stran časových paradoxů atp., ale tady jsem neměl potřebu. Odar se vrátil z ne příliš vydařeného výletu do Ameriky a dobře udělal. Už se těším na druhou řadu. 90% (01.01.2018)

Stranger Things, seriálových 12 opic a libovolné severské krimi měli dítě jménem DARK. Na verdikt, jestli je to jenom chatrný hybrid nebo pospojitý zázrak beroucí si ze všech zmíněných to nejlepší, si ale budeme muset počkat do příští sezóny. První je pro ni totiž nakonec asi jenom povedeným prologem, který se sotva dotýká povrchu. Zatím ale především atmosfericky a audiovizuálně naprosto špičkové. (13.12.2017)

Takový ambiciózní počin bych tedy od Němců fakticky nečekal. Rozhodli se přijít s námětem cestování časem, což se může na první pohled zdát jako téma, které bylo již v minulosti v kinematografii omílano nespočetněkrát, ale povedl se jim malý zázrak....Dokázali to tak zatraktivnit, že mě to chytlo již zpočátku. Trochu nechápu srovnávání se Stranger Things, jak už napovídá název, tak seriál Dark si zakládá na temném pojetí, hutné atmosféře a civilních hereckých výkonech, u kterých se mnohdy zmůžete jen na to říct: WOW...Nepočítejte zde s nějakou komediální rovinou, to musíte hledat jinde....U hereckého ansámblu bych se mohl rozepsat na velký počet řádků, protože tolik superlativů by dohromady dalo slušné množství textu...dělat to ale nebudu......jen tedy musím pochválit lidi zodpovědné za kasting, neboť ti odvedli neskutečný kus práce (to prolínání časových rovin roku 1953, 1986 a 2019 s sebou přineslo i problém vybrat pro některé postavy jejich mladší nebo starší já, a to se jim povedlo přímo náramně....smekám klobouček). Na poli všech deseti dílů mi bylo jako divákovi předhozeno mnoho otázek, a na všechny se odpověď nedostavila. Už jen kvůli tomu nemohu dát plný počet hvězdiček. Jsem si ale skoro na sto procent jistý, že tyto zbylé příběhové otazníky zodpoví druhá série, v kterou vkládám po zkušenosti s jedničkou obrovské naděje. 83 % (29.03.2020)

Tato sériová trilogie vytváří pokus o deformaci časoprostoru skrze události, které se mění v minulosti a tím pádem i v budoucnosti cestováním v čase (a ve výsledku i v prostoru), velmi propracovaně o pár postav, které se ale vynásobí třemi (dětství, dospělost, stáří) a vynásobí počtem tří prostorů (světů), což chvílemi působí chaoticky. Ale je to celkově atmosfericky brilantní a absolutně úžasný výběr postav, kdy si herci byli superpodobní. (09.07.2020)

"Letíc časem a prostorem jsme se probudili ze sna..." Němčouři se ve spolupráci s Netflixem vycajchnovali. Tohle je jeden z mých seriálových svatých grálů - prostě věc natočená přímo pro mě, kterou jsem si od prvního dílu zamiloval. Zprvu až zoufale neoriginální, protože poskládaná ze samých notně okoukaných komponent - máme tu twinpeaksácké maloměsto skrývající pod úhlednou fasádou nejedno tajemství včetně jednoho opravdu velkého a fatálního, seversky ponuré pátrání po zmizelých dětech, děti mizející nějakým portálem do jiného světa... Speciálně to připomene nedávné STRANGER THINGS a to i nepřehlédnutelnou podobností/odkazováním na Kingovo To (cca třicetiletý cyklus mizení dětí na maloměstě, hrdina ve žluté pláštěnce) a hraním na nostalgii po osmdesátkách. Narozdíl od ST ale DARK netlačí na sympatické (dětské) postavy, ale na mnohem zamotanější a důmyslnější příběh postavený na o dost zajímavějším motivu než je jen nějaká v zásadě nudná temná dimenze s monstrem - na cestování v čase. Sotva se jakžtakž zorientujete v hromadě postav a vztahů uvnitř čtyř rodin z maloměstského mikrokosmu, začnete postavy dostávat v až trojím různém balení - z roku 2019, 1986 a 1953. A to už je slušný fičák a co až se začnou osvětlovat ty časové paradoxy a ve finále hrdinové pronášejí věty jako "Manžel mé babičky, který spí s mou mámou, pátrá po svém synovi který je můj otec!"... Přiznám se, že v obojím jsem se poněkud ztrácel a ztrácím, ale moc rád si to vše ujasním při brzkém druhém zhlédnutí. Vedle zamotaného mysteriózního děje napínavě postupně odhalujícím celou skládačku tu hraje prim pochmurná, depresivní atmosféra. I když ty neustálé letecké záběry na tajemné lesy a hučivá hudba začnou brzy působit trochu úsměvně, funguje to, obzvlášť v kombinaci s těmi německými xichty a melancholickou, znepokojivou znělkou. A Irgendwie Irgendwo Irgendwann od Neny vám už nikdy nebude znít stejně ;) Nejen kvůli kvalitám seriálu, ale i kvůli konci, který víc otázek klade než zodpovídá, se nemůžu dočkat další řady! (13.02.2018)