Sestřičky

Velmi slušný Kachyňa, ovšem srovnání s filmem "Pozor Vizita" jasně dokládá, jak moc u Kachyni záleží na hereckých výkonech. V Sestřičkách citelně chybí herec Hrušínského formátu. Jiřina Jirásková hraje sice slušně, ale nic víc. Polohu hudrající glosátorky zvládla bezpečně, ale bez jiskry, rutinovaně, jako ostatně většinu svých rolí. Alena Mihulová příjemně překvapuje bezprostředností. Role křehké, zamindrákované, nezkušené, hledající se dívky jí byla takříkajíc napsána na tělo. (27.10.2006)

Sestřičky v Kachyňově tvorbě nijak zvlášť nevyčnívají, ale také zdaleka nepatří k jejímu průměru, ale spíš k tomu lepšímu. Proto mi dost mrzí poměrně nízké hodnocení. Film stojí na stabilním scénáři a neutěšené atmosféře tehdejší kolektivizační doby, kterou ještě umocňuje nevlídné počasí. Ale to jsou bezpochyby klady a nikoliv zápory. K tomu jako kontrast běží obyčejný, ale hezký příběh mladé dívky, která prožívá první kroky do života se všemi starostmi a láskami které život přináší i v lepších a horších časech než byly tehdy. Jiřina Jirásková jako by hrála sama sebe a svojí hereckou i lidskou moudrostí je oporou jak začínající mladé sestřičce, tak i začínající mladičké Aleně Mihulové. Něco končí a něco začíná…v tom je hlavní síla filmu! (12.05.2008)

Podle mě je to jeden z typicky kachyňovkých filmů: o lidech, kteří, až stojí nohama pevně v bahně, koukají na hvězdy. A proč se mi film tak líbí? Snad pro ten životní nadhled, něžný poetismus a smysl pro humor, který v Sestřičkách předvádí Jiřina Jirásková v plné síle. Zřejmě to bude důvod, proč můžu Sestřičky vidět znovu a znovu: pro ten střet dvou generací, které vlastně jedna druhou potřebují. (17.09.2013)

Film jsem teprve nyní viděl poprvé a to jen z toho důvodu, že na žádné jiné TV stanici nic lepšího nebo zajímavějšího k vidění nebylo. A musím dodat, že k tomuto filmu jsem přílišnou důvěrou zhrovna neoplýval, jelikož jsem ho vždy vnímal jako syrový snímek s nehostinnými lokacemi a depresivním dějem (alespoň takového dojmu jsem nabyl, když jsem viděl jakoukoliv ukázku nebo upoutávku na tento film), a když jsem se na něj nyní konečně podíval, tak musím říci, že se můj dojem z ukázek potvrdil. Film je skutečně tím, za co jsem ho měl, ale to je právě to, co z něj dělá snímek zajímavý a až překvapivě snesitelný a koukatelný. A jsem rád, že jsem si jeho premiérové zhlédnutí nechal až na dobu dospělosti, protože vidět ho v dětském věku, tak bych asi příliš nechápal některé souvislosti a neorientoval bych se v tom, oč v něm vlastně jde. Takhle jsem si ho tedy mohl naplno užít a jsem rád, že jsem mu nakonec dal šanci, protože se mi dostalo úžasného filmového zážitku, což je zásluha především vynikající herecké dvojice Mihulová - Jirásková, ale například i takový Jiří Růžička se sem kupodivu velice dobře hodil. Celkově film vnímám jako povedený a uděluji mu tedy lepší čtyři hvězdy. (10.06.2012)

Mládí se zralou zkušeností. Krásné mladé tele v podání Aleny Mihulové se vhodně doplňuje s Jiřinou Jiráskovou. Ve filmu zazní celá řad životních zkušeností, které platí dodnes. A k tomu venkovské prostředí. Že bylo v padesátých letech vše tak trochu v čase polo rozpadu za to bych úplně nevinil komunisty. Vždyť bylo krátce po válce. Přiznám se dobrovolně, že sestřičky jsem vždycky spíše ignoroval. Je to takový zvláštní film. Jedno se ale Karlu Kachyňovi musí nechat. Své filmy natáčel až skoro s dokumentárním pohledem. Lidským, ale zároveň blízkým. Postavy jím vykreslené jsou různé, ale hlavně se odhalují ve svých trablech a problémech až do morku lidskosti. (26.04.2020)